Petr Placák, EUROSKOP, 15. srpna 2011
Je to dobře vidět na čínských investicích doma. Když v době hospodářské krize klesl čínský export, posílil Peking fixní investice až na neuvěřitelnou polovinu svého HDP. Aby se vyhnula recesi, nastavěla Čína do foroty továrny, které ovšem nikdy nebudou uvedeny do provozu, dálnice, které vedou odnikud nikam, sídliště, které zejí prázdnotou. Zatímco středověké hladové zdi byly pouze samy o sobě a neohrožovaly tak konkurenci, čínská předimenzovaná výstavba vyvolá tlak, který investice znehodnotí.
Čína stojí před obrovskými vnitřními problémy. To, co Peking staví světu na odiv jako svůj hospodářský zázrak, je ve skutečnosti úzký pobřežní pás čínských průmyslových center – obrovská rozloha kontinentální Číny je ovšem přeplněna chudobou, nedostatkem pracovních příležitostí, kdy stamiliony lidí díky své tíživé situaci nedosáhnou ani na základní lékařskou péči.
Současní čínští ideologové na problémy reagují sloganem, že nejdřív zbohatnou jedni a pak druzí. Ve skutečnosti se ovšem propast mezi chudými a bohatými nezmenšuje, ale naopak se rozvírá stále víc, a to závratným tempem.
V Číně nebohatne společnost jako taková, ale státní podniky profitující z politiky, která je šitá na jejich míru. Podhodnocená čínská měna je chrání před zahraniční konkurencí a zlevňuje jejich vývoz, ale domácnosti jen dál ožebračuje, zatímco podnikoví manažeři dál bohatnou a zpětně ovlivňují politiku, která jim jde na ruku.
Po tragické havárii rychlovlaků na jihu Číny tamní vláda rozhodla, že rychlovlaky zpomalí. Podobné bezpečnostní opatření by ovšem potřebovala i čínská ekonomika. Foto AP
Kombinace tuhého politického systému s kapitalistickými prvky v podnikání sice může být krátkodobě efektivní, ale z delšího časového hlediska nemůže tento svým způsobem otrokářský systém fungovat. Pokud nezačnou čínští vůdci se zásadními reformami, systém kvůli hromadícím se neřešeným vnitřním problémům zkolabuje. Zatím se ovšem nezdá, že by čínské vedení došlo k závěru, že je čas tomuto nebezpečnému vývoji nasadit uzdu. Za pár let ovšem může být pozdě.
Výše uvedené ovšem neznamená, že by Evropa měla čínský ekonomický tlak podceňovat a nehledat společný postoj, jak se čínské expansi bránit. Nakonec krize v Číně může být pro Západ podobně nebezpečná, jako čínský hospodářský boom a s ním spojené čínské mocenské (velmocenské) ambice.
Autor: Petr Placák
