Václav Lavička, Hospodářské noviny, 8. července 2011
Eurozóna má mnoho slabých míst
Pozornost investorů se nyní neupírá jenom na Řecko, Irsko a Portugalsko, které už čerpají mezinárodní pomoc, ale stále více také na Itálii. Nikoli náhodou. Úročení jejích desetiletých vládních dluhopisů poprvé od listopadu 2008 přesahuje pět procent. Ekonomika Apeninského poloostrova, třetí největší v eurozóně, se tak podle expertů ocitla v „rizikovém pásmu“.
Pokud úroky vyžadované držiteli vládních dluhopisů dále porostou, Itálie může mít velké potíže s refinancováním svých závazků. A v tom nejhorším případě se může stát další – a největší – obětí současné dluhové krize eurozóny.
Italský stát musí během příštích pěti let držitelům vládních dluhopisů a pokladničních poukázek splatit více než 860 miliard eur. Už z tohoto důvodu nemůže připustit, aby úročení těchto papírů dále rostlo.
„Každý procentní bod, o který by se zvýšilo úročení italských vládních dluhopisů, by znamenal dodatečnou zátěž zhruba devět miliard eur ročně, tvrdí Gary Jenkins ze společnosti Evolution Securities.
Třetí nejvyšší hora dluhů
Jeho varovný hlas není ojedinělý. „Bude-li se úročení italských dluhopisů držet nad pěti procenty, investoři se začnou ptát, zda je to z dlouhodobějšího hlediska pro stát únosné, komentuje Lua Cazzulaniová, sledující dluhopisové trhy v milánském ústavu UniCredit.
Jak dodává, kapitálové trhy se často chovají iracionálně, ale bohužel představují mocnou sílu. Pokud by se současná krize stupňovala do té míry, že Španělsko nebude schopno samo refinancovat své závazky na kapitálových trzích, pak si lze podle expertů těžko představit, že by dluhová „nákaza nezasáhla také Itálii.
Jak ušetřit a přitom neškrtit ekonomiku? Na snímku římský památník italského krále Viktora Emanuela II. Římany nazývaný psací stroj. Foto čtk
„Tato země je mimořádně citlivá na vyšší náklady refinancování svých dluhů a to vyvolává značné obavy, přidává se Marc Ostwald, analytik londýnské firmy Monument Securities. Italský stát věřitelům dluží skoro 1,9 bilionu eur, z toho závazky plynoucí z vydaných dluhopisů činí 1,6 bilionu eur.
Veřejný dluh Itálie je tak v absolutním vyjádření třetí nejvyšší v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) – za USA a Japonskem. Země na Apeninském poloostrově letos jenom na splácení úroků z vládního dluhu vydá sumu odpovídající 4,8 procenta HDP, předpovídá v jarní zprávě Evropská komise.
Pod větším dluhovým břemenem se v eurozóně letos prohýbá jenom Řecko – 6,7 procenta HDP. Německo či Francie vydávají v relativním srovnání asi polovinu toho, co Itálie, v Česku by to měla být necelá dvě procenta HDP.
Vláda má úsporný program
Italský ministr financí Giulio Tremonti ale rozšíření „nákazy ani na vteřinu nepřipouští. Jak říká, tomuto riziko nastavil odolný štít – úsporný program, který má v období 2011-2014 státnímu rozpočtu ušetřit 47 miliard eur. „Naším cílem je dosáhnout vyrovnaného rozpočtu v roce 2014, což bude zakotveno v příslušném zákoně, cituje Tremontiho agentura Bloomberg.
Kabinet loni hospodařil se schodkem 4,5 procenta HDP a Tremonti ho chce letos dostat na 3,9 procenta. Tedy mnohem níž než například Francie nebo Španělsko, další klíčové ekonomiky eurozóny.
Vláda v Římě omezí například dotace městům a obcím, čímž chce ušetřit do roku 2014 skoro 10 miliard eur. Výdajové škrty na svých platech pocítí nejen zaměstnanci veřejné správy, ale také ústavní činitelé.
Daň z kapitálových výnosů se zvyšuje ze 12,5 na 20 procent. Italští finančníci ostře kritizují zvýšení zvláštní regionální daně ze 3,9 na 5,9 procenta pro pojišťovny a na 4,65 procenta pro banky.
„Takové opatření bude mít negativní dopad na beztak chabý hospodářský růst, jehož tempo v uplynulých deseti letech dosahovalo jenom 0,6 procenta ročně, varuje Giuseppe Mussari, šéf italské bankovní asociace. Podle něj italské banky už nyní odvádějí jedny z nejvyšších daní na světě. „Obětí z naší strany už bylo dost, tvrdí Mussari.
Skepse ratingových agentur
Vlivné ratingové agentury úsporné kroky římské vlády vítají, ale podle nich nejsou dostatečné, aby stát své dluhy v následujících letech zvládl.
Společnost Standard & Poor’s i Moody’s Investor Service nevylučují, že Itálii zhorší hodnocení úvěrové spolehlivosti. Pochybují totiž o tom, že se italské vládě podaří splnit záměry jak pokud jde o daňové příjmy, tak chystané výdajové úspory. Ani přísnější rozpočtová kázeň nemusí být podle nich zárukou, že se země vyhne problémům se splácením svých dluhů.
***
Největší dlužníci v EU (závazky státu k HDP v %)
Řecko 157
Itálie 129
Irsko 120,4
Belgie 100,7
Francie 97,3
Německo 87,3
Průměr eurozóny 95,6
Británie 88,5
Česko 49,3
Zdroj: OECD (předpověď na letošní rok)
Italský rating
Itálie si podle hodnocení agentury Standard&Poor’s drží známku A+, značící pátý investiční stupeň. Česko se známkou A má šestý. Ten nejvyšší (AAA) patří například Německu, Rakousku či Nizozemsku.
Autor: Václav Lavička