Martin Ehl, Hospodářské noviny, 19. května 2011
V Polsku staví Číňané dálnici, v Maďarsku logistické centrum. Postup čínských firem je geopolitická hrozba, varuje německá studie.
Státní čínská společnost COE sice buduje svoji první dálnici v Evropské unii pod Varšavou levně, ale podle zdrojů listu Gazeta Wyborcza svým subdodavatelům dluží peníze. Tato dálnice je zatím nejviditelnějším dopadem většího zájmu čínského státu investovat ve střední Evropě a podle některých názorů tak zadními vrátky proniknout na unijní trh. Nejvíce peněz a zájmu směřuje do Polska a Maďarska. První je největším trhem, druhé má na Peking silné tradiční vazby a největší čínskou komunitu v regionu.
Poněkud paradoxní přitom je, že největší zájem o čínské peníze (včetně emise státních dluhopisů na čínských trzích) má rétoricky tvrdě protikomunistická maďarská konzervativní vláda. Ovšem čínští investoři jsou pragmatičtí. „Není v tom nic ideologického, potřebují investovat, vede je k tomu ekonomická realita, konstatuje Rudolf Fürst, sinolog z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. „Jako investoři jsou hodně konzervativní.
Plán, jak získat vliv
Jak ukazují dosavadní zkušenosti, čínští investoři mají zájem o cokoliv. Vzniká tak dojem a obava, že by později svůj ekonomický vliv mohli přetavit v politický. Před čínskými investory varovala i nedávná zpráva německé Komise pro ekonomické vztahy ve východní Evropě.
Jsou čínské investice bezpečné? Země střední Evropy si s tím zatím nelámou hlavu. Ilustrační foto čtk
Ta zdůrazňuje především geopolitické faktory a ukazuje na nestandardní metody čínských firem: „cenový dumping, agresivní financování a velkorysé záruky za rizika, což všechno poskytuje vláda v Pekingu čínským státním firmám, aby porazily své evropské rivaly. Například nákupem 38 procent akcií maďarského chemického gigantu Borsodchem se čínská Wanhua Industrial Group stala třetím největším světovým výrobcem polyuretanu, umělé hmoty používané od stavebnictví přes automobilový průmysl až po obuvnictví.
Sinoložka Justyna Szczudliková z Polského institutu mezinárodních vztahů se domnívá, že čínské firmy ve střední Evropě postupují podle předem připravené strategie. „Nikde jsem žádný takový dokument nenašla, ale vypadá to jako plán, tvrdí Szczudliková.
Narazila pouze na dva rámcové dokumenty: studii (policy paper) o politice ČLR vůči EU z roku 2003 a zprávu Čínského institutu současných mezinárodních vztahů, také z roku 2003. Z nich vyplývá, že Čína chce zintenzívnit vztahy s EU. Klíčová je ekonomická dimenze vlivu, tu má podporovat politická dimenze a jako doplněk je kulturní (měkká síla), například prostřednictvím sítě Konfuciových institutů. „Nemyslím, že jde o hrozbu, ale o dvojí zisk. Evropské země potřebují investice a Čína potřebuje někde investovat svůj kapitál, soudí Justyna Szczudliková.
Spíš byznys než politika
Evropští politici jezdí do Číny rádi hlavně kvůli byznysu. Maďarský konzervativec Viktor Orbán se loni vrátil nadšený, nyní se tam chystá polský premiér Donald Tusk, který chce lákat další investory.
Čínské delegace rovněž častěji navštěvují evropské země. V EU jsou však obezřetnější než například v Bělorusku či Moldavsku, kde si kupují vliv otevřeněji. Slováci se dodnes diví tomu, jak při návštěvě čínského prezidenta v roce 2009 čínská ochranka zbila demonstranty protestující proti porušování lidských práv v Číně.
Středoevropský byznys je ovšem nadšený. „Vybudujeme novou hedvábnou stezku, řekl před třemi týdny na maďarsko-čínské podnikatelské konferenci v Budapešti nejbohatší Maďar Sándor Demján v narážce na to, že v Budapešti vzniká logistické centrum čínských firem.
Obyvatelé jsou opatrnější. Z průzkumů vyplývá, že Číňané patří spíš k méně oblíbeným cizincům. Nejlépe jsou na tom v Polsku, kde podle agentury CBOS vadí a nevadí stejnému procentu (38) Poláků.
***
ČÍŇANÉ VE STŘEDNÍ EVROPĚ
Maďarsko
Díky bezvízovému styku v letech 1988 až 1992 má silnou čínskou komunitu. V Budapešti je od roku 2004 dvojjazyčná škola. V zemi je na 5000 společností s čínskou účastí. Je to jediná země regionu, kde má pobočku čínská státní banka. Spolenost Wanhua koupila 38 % v obřím chemickém podniku BorsodChem, jiná čínská firma bude modernizovat železnice. Konzervativní vláda chce nabídnout čínským investorům i letiště v Budapešti (má přímé spojení s Pekingem) a údajně jedná i o emisi státních dluhopisů na čínském trhu.
Česká republika
Investovalo tu 20 čínských firem, největší známá investice byla do továrny na konzervované maso. V roce 2009 zde Číňané investovali polovinu toho, co v Maďarsku.
Slovensko
Loni před volbami vypustila vláda zprávu, že čínská automobilka JAC zvažuje investici. Jiná firma chtěla vstoupit do piešťanských lázní. „Slovensko není připraveno na čínské investory, řekl loni v prosinci šéf Slovenské investiční agentury Róbert Šimončič.
Polsko
Ostře sledovaný je první čínský infrastrukturní projekt v EU: stavba dálnice mezi Lodží a Varšavou, kterou firma COE slíbila postavit o třetinu levněji než polská konkurence. Nejspíš v roce 2012 vstoupí na polský trh první čínská banka, Industrial and Commercial Bank of China, jejíž ředitel už jednal s polským bankovním dozorem. Do přístavu v Gdaňsku od minulého týdne připlouvají z Číny největší kontejnerové lodě na světě. Rostou i další čínské investice, od roku 2007 do loňska vzrostly sedminásobně.
Autor: Martin Ehl