Oslabí dánské volby Schengen?


Marie Bydžovská, EUROSKOP, 18. května 2011

Malé Dánsko překvapilo celou Evropu. Nečekaně se rozhodlo znovu zavést kontroly na hranicích s Německem a Švédskem. Přiživilo tak vlnu kontroverzí okolo budoucnosti Schengenu. Proč se severská země vzdálená tisíce kilometrů od problematických středomořských břehů rozhodla k tomuto kroku?

Spekulace o rozpadu Schengenu rozpoutala rozepře mezi Itálií a Francií kvůli vízům pro imigranty z Tuniska, které jim umožnily volně cestovat v rámci schengenského prostoru. Řím s Paříži se následně shodly na potřebě revize schengenských pravidel. Přitakal jim i předseda Evropské komise José Manuel Barroso, který označil obnovení hranic v evropské zóně volného pohybu za jedno z možných řešení současného přílivu imigrantů ze severní Afriky.

Pia - Dánská lidová strana
Tématem dánských voleb letos opět bude i imigrace. V tom případě může Dánská lidová strana znovu dosáhnout významného úspěchu. Strana získala v minulých volbách 13,9 procent hlasů a 25 mandátů. Na její podpoře je závislá menšinová vláda liberálů a konzervativců. (foto: danskfolkeparti.dk)

Dánsko se připravuje na volby

Proč se k omezení volného pohybu rozhodlo i Dánsko? Hamletovo království čekají v brzké době volby. Premiér je může vyhlásit v nejbližší době, ale nejpozději v listopadu. Poté proběhnou do tří týdnů. Lokke Rasmussen s tímto rozhodnutím váhá, protože doufá, že vzroste jeho v současnosti nízká popularita.

Premiérova Liberální strana Venstre vytvořila po minulých volbách spolu s Konzervativní lidovou stranou menšinovou vládu. K tomu, aby si zajistila většinu parlamentních hlasů, musí vycházet na ruku populistické Dánské lidové straně. Souhlas s důležitými politickými rozhodnutími musí vláda vykupovat ústupky především v imigrační politice.

Tentokrát se jedná o reformu sociálního systému. Vzhledem ke stárnutí populace a ubývajícím ropným rezervám v Severním moři by mohlo Dánsko brzy čelit rozpočtovým problémům. Vláda chce proto ušetřit peníze zrušením nákladných předčasných důchodů a zvýšením penzijního věku. Navíc plánuje také osekat studijní granty a omezit výdaje místních samospráv.

Penzijní reforma za zpřísnění imigrace

Proti tomu se staví opoziční Sociální demokraté. „Dáváme přednost cestě z krize prostřednictvím výdajů než úspor, vyjádřila se jejich předsedkyně Helle Thorning-Schmidt. Jenomže nenabídla žádnou alternativu k vládním plánům, což nahrává Rasmussenovi. V průzkumech veřejného mínění sice ztrácí, ale daří se mu rozdíl snižovat. Jeho vláda má tak šanci na znovuzvolení.

Uzavření dohody o reformě penzijního systému by bylo velkým úspěchem premiéra, jehož působení v úřadu by jinak bylo spíše průměrným. Jenomže souhlas parlamentu visí na postoji Dánské lidové strany.

Předsedkyně strany Pia Kjaersgaardová si vymínila ústupek za přitakání k penzijní reformě ve formě přísnější kontroly imigrace a práva a pořádku. Zavedení hraničních kontrol je prvním z bodů, který se jí podařil dosáhnout. Dále usiluje o přísnější trestání zahraničních pachatelů trestných činů a limity pro způsobilost cizinců k sociálním dávkám a benefitům.

Zasáhne Komise?

Dánsko se asi nevyhne boji s Komisí. Předseda Barroso v pátek 13. května zaslal dánskému premiérovi dopis, v kterém vyjádřil znepokojení, že podle prvních právních analýz jsou dánské plány v rozporu s evropskou legislativou. V dopise naznačil i možnost právního postihu, pokud Kodaň své rozhodnutí nezmění.

Zpřísnění imigrační politiky se nelíbí ani dánské Sociální demokracii. Již nyní je tedy jasné, že ať budou volby dříve nebo později, imigrační politika bude mezi hlavními tématy předvolební kampaně.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality