Petr Kupec, MfDnes, 3. května 2011
Američané považovali bin Ládina za svého hlavního nepřítele a jeho smrt slavili jako velké vítězství. Z arabského světa přicházely výzvy k pomstě, ale i nadšené reakce řady islámských politiků.
Tohle místo bylo dosud pro Američany symbolem smutku. Stalo se už pietní tradicí, že každý rok 11. září letěly z newyorského Ground Zero do světa obrázky lidí, kteří se slzami v očích vzpomínali na své blízké zabité teroristy. Včera se však v očích stejných lidí objevila radost.
Tisícovky Američanů přišly před bývalé Světové obchodní centrum oslavit smrt Usámy bin Ládina. „Čekali jsme na tento den tak dlouho. Je to pro New York ohromná úleva, těch 10 let jsme jen budovali a doufali, že ten chlap zemře. Teď se tak stalo a podívejte, jak jsou lidé šťastní, řekla Lisa Ramaciová, jejíž muž zahynul ve válce v Iráku. V ruce měla americkou vlajku a na sobě tričko s obrázky budov Dvojčat a přeškrtnutého bin Ládina.
„Obama 1, Usáma 0, hlásal nápis na transparentu, který držel nad hlavou muž vedle ní a docela tím vystihl náladu shromáždění, které v některých momentech připomínalo spíše oslavu velkého sportovního vítězství. Lidé neúnavně mávali americkými vlajkami, někteří s nimi šplhali na semafory na blízké křižovatce, kam se je snažili zavěsit. Rozjařený dav zpíval a vyvolával „jů es ej, aby vykřičel do světa, kdo je vítězem této bitvy v dlouhé válce s terorismem.
Vítězství pro Obamu?
Burácelo i tradiční místo silvestrovských oslav, náměstí Times Square. Lidé do role hlavního hrdiny pasovali prezidenta Baracka Obamu. Političtí analytici, kteří označili likvidaci bin Ládina za jeho dosud největší úspěch, jenž zvedá Obamovy šance na znovuzvolení ve volbách v příštím roce, z pohledu na dav skandující „další čtyři roky mohlimít radost.
Bude svět bezpečnější? Spojené státy dopadly nejhledanějšího teroristu světa. Na snímku Usáma bin Ládin nabízí evropským zemím mír, pokud přestanou útočit na muslimy. Nabídka se ovšem nevztahuje na Spojené státy. Záznam 15. dubna 2004 odvysílala televizní stanice Al-Arabíja. Foto čtk
Právě Times Square je však pro Američany mementem, které připomíná, že smrtí bin Ládina terorismus nekončí. Oslavy jeho konce přišly totiž symbolicky na den přesně rok poté, co se tu neúspěšně pokusil vyhodit do povětří dodávku plnou výbušnin Pákistánec Šahzad Faisal.
Řada lidí, kteří se stejně jako v New Yorku shromáždili i na dalších místech USA, si to i přes davovou euforii uvědomovala. „Ještě není po všem, ale vyhráli jsme velkou bitvu, prohlásila Marlene Englishová, která prý pravidelně peče pro své přátele sloužící v Iráku a Afghánistánu sušenky. Spolu s dalšími tisícovkami Američanů přišla oslavit nečekanou novinu před Bílý dům ve Washingtonu.
Zároveň s prvním návalem radosti však Američané začali myslet i na nebezpečí, která z odstranění nejhledanějšího teroristy světa plynou. Policisté zesílili kontroly na letištích a exponovaných místech, jako jsou právě zmiňované lokality v New Yorku a Washingtonu.
Teroristé slibují pomstu
Reakce, která přišla na zabití bin Ládina z arabského světa, jim k tomu dala pádný důvod. Jemenská větev al-Káidy nejprve nechtěla smrt vůdce organizace připustit, později ji označila za velkou tragédii. „Je to pro nás katastrofa. Zpočátku jsme té zprávě nevěřili, ale spojili jsme se s bratry v Pákistánu, kteří ji potvrdili, citovala agentura AFP zástupce al-Káidy na Arabském poloostrově.
Svatá válka tím podle organizace nekončí a o jejím dalším postupu rozhodne vedení, které se brzy sejde na jihu Jemenu.
K okamžitým akcím vyzývali militantní islamisté na svých internetových fórech, která jsou pro šíření informací mezi nimi podobně významná jako Facebook nebo Twitter pro revoluce v arabských zemích. „Celý svět fascinuje smrt jednoho muže, i kdyby všichni jeho nepřátelé byli zabiti, nebude to mít stejný efekt jako jeho smrt, psal jeden z účastníků arabskojazyčného fóra. Další přidával: „Američané… je nám stále dovoleno podřezávat vám krky.
Ráznou odvetu slíbila i pákistánská odnož hnutí Taliban. Více než na Američany se však míní zaměřit na Pákistánce, kteří zabití vůdce teroristů umožnili. „Pákistánští představitelé, prezident Zardárí a armáda budou nyní našimi terči číslo jedna. Na druhém místě pak bude Amerika, řekl mluvčí hnutí Ehsanulláh Ehsan agentuře Reuters. Bez ohledu na to označil pákistánský premiér Gilání bin Ládinovu smrt za velké vítězství, ale zároveň zdůraznil, že celá operace byla pouze americkou záležitostí.
V řadě zemí vyznávajících islám přijali zprávu o konci vůdce teroristické sítě s velkým nadšením. Iráčané, kteří mají vůči Američanům nepříliš přátelský vztah kvůli dlouhé přítomnosti jejich vojsk v zemi, zákrok jednoznačně ocenili. „Jsme jako mnoho jiných národů nadšeni z toho, že je konec jeho úchylné ideologii. Iráčané kvůli tomuto muži a jeho teroristické organizaci hodně trpěli. Kvůli jeho ideologii jich zemřely tisíce, prohlásil ministr zahraničí Hojšar Zibarí.
Egyptské Muslimské bratrstvo zareagovalo po svém. Po smrti bin Ládina prý není důvod, aby Američané dále zůstávali v Iráku a v Afghánistánu.
***
Celý svobodný svět může po vykonání zaslouženého, i když opožděného trestu nad bin Ládinem lépe dýchat. Šimon Perés prezident Izraele
Bin Ládin se bude muset odpovídat před Bohem za zabití tolika lidí a za zneužívání náboženství k šíření nenávisti. Federico Lombardi mluvčí Vatikánu
To, že byl bin Ládin dopaden a zabit v Pákistánu, svědčí o tom, že válku proti terorismu je třeba vést jinde než v Afghánistánu. Hamíd Karzáí prezident Afghánistánu
Po smrti bin Ládina je svět bezpečnějším místem. Herman Van Rompuy prezident EU
Vítáme významný úspěch, jehož USA dosáhly ve válce proti terorismu. tisková zpráva Kremlu
Boj s terorismem
17. září 2001 – Prezident George Bush prohlašuje, že Američané dostanou bin Ládina „živého nebo mrtvého.
7. října 2001 – USA a Velká Británie útočí na Afghánistán. Padá režim hnutí Tálibán, které zajišťovalo úkryt bin Ládina.
listopad 2001 – Američané a afghánské síly útočí na jeskynní komplex Tora Bora. Bin Ládin však ze svého úkrytu uniká.
10. ledna 2002 – USA zahajují přepravu zajatců Tálibánu a Al-Káidy na svou základnu Guantánamo na Kubě. Zařízením prošlo na 770 zajatců, dosud jich tam je zhruba 170.
20. března 2003 – USA s podporou několika zemí zahajují válku proti Iráku.
25. března 2004 – EU schvaluje koncepci boje proti terorismu. Reaguje tak na útok z 11. března, kdy exploze na třech madridských nádražích zabily 191 lidí.
7. července 2005 – Při výbuchu čtyř bomb v Londýně přichází o život 56 lidí včetně čtyř atentátníků Al-Káidy.
2. listopadu 2005 – V tisku se objevují zprávy, že CIA vyslýchá členy Al-Káidy v tajných objektech ve východní Evropě. Psalo se o Rumunsku a Polsku, existenci takové věznice se podařilo prokázat v Litvě.
3. května 2006 – Na doživotí je jako první v USA za útoky z 11. září odsouzen terorista Moussaoui, Francouz marockého původu.
7. června 2006 – Je zabit šéf irácké větve teroristické sítě Al-Káida Abú Músá Zarkáví.
10. srpna 2006 – Britská policie maří útok tekutými chemikáliemi na letadla z Velké Británie do USA. Zpráva přiměla aerolinky zavést přísná bezpečnostní opatření. 3. ledna 2010 – USA a Velká Británie sjednávají vytvoření protiteroristické jednotky v Jemenu v reakci na nezdařený pokus nigerijského atentátníka vyhodit do povětří letadlo letící z Amsterdamu do Detroitu.
24. dubna 2010 – Americké úřady zajišťují dva vůdce Al-Káidy, kteří nařídili zmařený útok na newyorské metro.
2. května 2011 – Bin Ládin je zabit při operaci komanda ve vile u pákistánského Abbottábádu.
Autor: Petr Kupec s využitím agentur AP a Reuters