Vojtěch Wolf, Lidové noviny, 8. dubna 2011
Pomoc Portugalsku: mluví se o balíčku 75 až 90 miliard eur, Česko může ručit až 11 miliardami korun
Další pomyslná dominová kostka eurozóny padla. Po Řecku a Irsku požádalo o zahraniční pomoc i Portugalsko. Podobně jako oba předchozí státy ani Portugalci nezvládli splácet své dluhy. Víc než rok se přitom snažili pomoci z Bruselu vyhnout.
Záchranný balík, o který bude země muset požádat, se odhaduje na 75 miliard eur. Podle EU a Mezinárodního měnového fondu by však částka mohla být ještě o 15 miliard vyšší.
„Záchranný balík může být poskytnut velice rychle. A to díky přípravám, které proběhly v očekávání, že Portugalsko o pomoc požádá, řekl deníku The Wall Street Journal jeden nejmenovaný ministr členské země eurozóny a dodal, že peníze budou vyplaceny jak před červnovými portugalskými volbami, tak i po nich.
Podle Francesca Garzarelliho z banky Goldman Sachs by portugalská žádost o pomoc mohla investory přesvědčit, že eurozóna je již z nejhoršího venku. „Neočekáváme, že by další země Evropské měnové unie byla nucena požádat o finanční asistenci, uvedl pro agenturu Bloomberg Garzarelli. Pro srovnání – Irsko, které si bylo o pomoc nuceno rovněž požádat, dostalo tříletou půjčku ve výši 85 miliard eur s úrokem 5,8 procenta. Úročení pomoci pro Portugalsko je zatím nejasné.
Konec čekání
Evropští politici i obchodníci na kapitálových trzích přijali zprávu o portugalské žádosti s úlevou, skončilo tím období spekulací a nejasností. „Od Portugalců je to velmi zodpovědný krok k zajištění finanční stability eurozóny, prohlásil komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.
Španělská korida se zatím drží. Na snímku tradiční býčí zápasy v Las Ventas. Foto AP
„Jedna věc je jasná: eurozóna za žádných okolností nenechá Portugalsko potopit, uvedl nejmenovaný zdroj z Bruselu, který se účastnil diskuse ohledně portugalské pomoci. Finanční prostředky, které Portugalsko získá, by měly být použity ke krytí krátkodobých státních dluhopisů a zajištění peněz pro provoz veřejných služeb a společností. Část peněz by se rovněž měla dát na stranu z důvodu krytí kapitálových výpadků některých místních bank.
Radost z portugalského rozhodnutí měly určitě tamní banky. Těm po oznámení, že si země zažádá o pomoc, začaly růst akcie. Například akcie ústavu Banco Espirito Santo po zahájení obchodování vzrostly akcie o sedm procent.
Problémem však je, že poté, co „padlo Portugalsko, obrátily se pohledy směrem ke Španělsku, které v současnosti řeší problémy svého bankovního sektoru. Podle odhadů finančníků je totiž Portugalsko poslední zemí, na jejíž pomoc zbývají finanční prostředky. To znamená, že na případnou pomoc Španělsku by již další peníze nejspíše nebyly.
Pozornost míří na Španělsko
Trhy Španělsku však zatím věří. Například včera se zemi povedlo prodat tříleté státní dluhopisy o objemu 4,1 miliardy eur s průměrným úrokem 3,568 procenta. U obdobných portugalských dluhopisů přitom investoři mají „rizikovou přirážku 7,6 procenta, více než dvojnásobek hodnoty španělských cenných papírů. I tak se však zatím Španělsko nevyhne zvýšenému zájmu a otázkám, jestli dál pokračuje v úsporných opatřeních a nepolevuje v reformách.
Právě opoziční odmítnutí dalších reforem způsobilo v Portugalsku politickou krizi a uspíšilo jeho žádost o pomoc. „Španělsko přece jenom stále patří k zemím, které mají relativně nízký veřejný dluh, například nižší než Německo. Španělská vláda navíc na rozdíl od Portugalska ukázala, že dokáže držet slovo a dostát svým fiskálním cílům, říká Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny a dodává: „Přes vysokou strukturální nezaměstnanost lze navíc Španělsko na rozdíl od Portugalska nebo Řecka řadit ke konkurenceschopným ekonomikám, které se v těžké situaci mohou spolehnout na pomoc hospodářského růstu taženého hlavně exportem.
Právě konkurenceschopnost byla příčinou dnešních problémů Portugalska. Tu kvůli poměrně rychlému růstu tamních mezd a zrušení cel na levný dovoz z Asie do Evropy začala země pomalu ztrácet. Zároveň pomalý růst portugalské ekonomiky způsobil, že vláda měla problémy vybrat na daních dost peněz, aby pokryla své výdaje.
Reformám se Portugalci stejně nevyhnou, ty nejspíše budou podmínkou pro poskytnutí pomoci. Jestliže bude Portugalsko čerpat pomoc i z Evropského mechanismu finanční stability, kterého se účastní všechny státy EU, tak by se Česká republika měla podílet na pomoci částkou 11,25 miliardy korun. Půjde o záruku, kterou by země platila až v případě, pokud by Portugalsko nedokázalo půjčku splácet.
Rozčarování z pozdní žádosti o pomoc vyjádřili Švédové. Tamní ministr financí Andres Borg řekl, že je ještě brzo na to říct, jestli jeho země na pomoc přispěje.
***
NEJVĚTŠÍ HŘÍŠNÍCI EVROPSKÉ UNIE
Portugalsko Za portugalské problémy může kombinace vysokého zadlužení a slabého hospodářského růstu. Portugalské firmy válcuje asijská konkurence. Vláda tak na daních vybrala méně zrovna ve chvíli, kdy z rozpočtu vydávala vysoké částky právě na zlepšení konkurenceschopnosti. Portugalci dlouho pomoc EU odmítali, aby se vyhnuli přísným škrtům nařízeným z Bruselu. Ceny za půjčky od investorů však dlouhodobě rostou, když parlamentem neprošel úsporný balíček, si už země nemůže dovolit získávat kapitál na trzích.
Řecko Šedá ekonomika, štědré sociální dávky, obrovský dluh a v neposlední řadě přiznané falšování statistik – to vše vedlo ke ztrátě důvěry investorů a Řekové si museli na provoz státu půjčit 110 miliard eur od EU a Mezinárodního měnového fondu. Vláda však musela na oplátku razantně škrtat v rozpočtu. Země má čas spravit stav veřejných financí do roku 2012. Poté jí dojdou půjčené peníze a vzhledem k vývoji na trzích by si stále nemohla dovolit platit úroky, které vyžadují investoři. V nejhorším případě by musela znovu pomoci EU.
Irsko Obrovský realitní boom, který Irsko zažilo, razantně utnula finanční krize v roce 2008. Tamní banky si napůjčovaly velké množství kapitálu od zahraničních finančních institucí. Když ale lidé přišli o práci, přestali mít o nové nemovitosti zájem a jejich ceny spadly. Irské vládě zlomilo vaz, když se za dluhy bank zaručila. EU a MMF tak zemi musely poskytnout záchranný balík ve výši 85 miliard eur. Podle ekonomů ale možná tato suma nemusí stačit, ceny realit totiž stále klesají. Zmenšuje se také irský HDP, za minulý rok o jedno procento.
Belgie Na černou listinu investorů se dostala Belgie minulý rok v listopadu, kdy Irsko po dlouhodobém odmítání nakonec požádalo o pomoc. Belgii trápí přes deset měsíců trvající bezvládí (jde o světový rekord), tamní parlamentní strany se stále nemohou dohodnout na podobě kabinetu. Belgičané nicméně namítají, že jsou na trzích špatně a nespravedlivě ohodnoceni. I přes dluh ve výši zhruba sta procent HDP je jejich hospodářství stabilní a netrápí je prý ani realitní boom, ani nízká produktivita tamních podniků.
Španělsko Záchranný fond EFSF měl reálně k dispozici 250 miliard eur. Na pomoc Španělsku, které by podle odhadů analytiků eventuálně potřebovalo okolo 400 miliard eur, by tak nestačil. Španělští politici se nicméně dušují, že jejich země si dokáže pomoci sama. Vláda přijala přísná rozpočtová opatření a snaží se udělat pořádek v tamních záložnách zvaných cajas – ty totiž podobně jako irské banky financovaly realitní boom a teď se topí v dluzích. Španělsko teď nejvíce trápí 20procentní nezaměstnanost a špatná konkurenceschopnost firem.
Itálie Podle poměru veřejného dluhu a celkového HDP je Itálie druhou nejzadluženější zemí EU. Loni se tak i o této zemi hovořilo jako o dalším možném kandidátovi na bankrot. Itálii se sice daří krotit výdaje na uzdě, veřejný dluh ale příliš neklesá. Země je však podle expertů zatím relativně v bezpečí. Její dluhopisy drží zahraniční investoři jen z 46 procent, I celkové zadlužení obyvatel, které je mnohem nižší v porovnání s Řeckem nebo Irskem, hraje zemi do karet. Ohrozit by ji ale mohl horšící se zahraniční obchod.
Veřejný dluh (v procentech k HDP, odhad pro rok 2010)
Belgie 98,6
Estonsko 7,7
Finsko 45,4
Francie 83,5
Irsko 94,2
Itálie 118
Kypr 61,1
Lucembursko 16,2
Malta 72,6
Německo 78,8
Nizozemsko 64,6
Portugalsko 83,2
Rakousko 70,4
Řecko 144
Slovensko 41
Slovinsko 35,5
Španělsko 63,4
Česko 40*
*ČR neplatí eurem, uvádíme ho pouze pro srovnání
Státy, které o pomoc již požádaly (objem peněz a úrok)
Irsko 85 miliard eur půjčka je na tři roky s úrokem 5,8 %
Řecko 120 miliard eur půjčka je na šest let s úrokem 4,2 %
Portugalsko 75 až 90 miliard eur (odhad)
Autor: Vojtěch Wolf