Kamila Jušková, Pavla Francová, Lidové noviny, 5.4.2011
České firmy, které chtějí uspět v Německu a Rakousku, čeká tvrdá konkurence
České stavební a projektantské firmy trápí nedostatek zakázek. Mnohé z nich proto chtějí využít toho, že se od 1. května plně otevře německý a rakouský pracovní trh, a plánují se účastnit tamních tendrů. Připouštějí však, že to bude obtížné.
Dosud byl volný pohyb pracovníků a služeb v některých členských státech EU jako Německo nebo Rakousko pro občany zemí, které přistoupily 1. května 2004, stále výrazně omezený. Umožňují to přechodná ustanovení přístupových smluv, jejichž účinnost vyprší 30. dubna 2011. „Co se týká účasti českých podniků na veřejných zakázkách, tak od prvního května pro ně platí stejné podmínky jako pro ostatní členské státy EU, říká Maike Müllerová Klierová z Obchodní a průmyslové komory Norimberk, která má na starosti podporu podnikání a regionální politiku.
Podle průzkumu LN řada z českých stavebních firem doufá, že se jim podaří konečně uspět ve veřejných soutěžích v Německu a Rakousku. Na druhou stranu jsou skeptické, pokud jde o naprostou rovnoprávnost.
Největší plány má tuzemská stavební firma Metrostav, která nehodlá čekat, až tuzemské stavebnictví vstane z mrtvých, a chce zkusit štěstí u německy mluvících sousedů. Zakládá kvůli tomu dceřinou firmu Metrostav Deutschland.
„Chceme s touto firmou operovat na německém a rakouském trhu a systematicky zde soutěžit o veřejné zakázky, říká generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát. Zájem mají i další stavaři. „V současnosti uvažujeme o možnosti expanze do SRN, říká výkonný ředitel firmy ČNES dopravní stavby Vít Zápotočný. Soutěžit chtějí také projektantské firmy. O případné zakázky v Rakousku a Německu se bude zajímat například firma Metroprojekt Praha. Zároveň si však zachovává, stejně jako další firmy, určitou skepsi. „Jedná-li se o státní zakázky, prakticky každý stát, včetně západní Evropy, preferuje domácí firmy, připouští generální ředitel Metroprojektu David Krása.
Stavební firmy budou moci od 1. května volně podnikat v Německu: Nejlépe, kdyby to šlo bez lidí. Ilustrační foto EP
Obě země mají stále poměrně silnou ochranu vlastního trhu a prosadit se zde nebude jednoduché. „Jsme přesvědčeni, že v případě technické i cenové nabídky by byla naše pozice více než dobrá, ale splnění smluvně-administrativních regionálních požadavků bude komplikovanější, podotýká Pavel Kameník ze stavební firmy SMP CZ.
Získat zakázku v cizině je navíc podle firem vždy spojeno s několikanásobně vyššími režijními náklady – například na průzkum trhu nebo zpracování nabídky.
Zápotočný dodává, že dražší bude i nezbytný nákup stavebních surovin v daném místě. Možnost brát si s sebou vlastní zaměstnance, na něž nejsou tak vysoké mzdové náklady, nevidí jako výhodu – zaměstnavatel stejně musí zaplatit náklady na cestovné nebo ubytování.
Zaplatit místního pracovníka však také nebude nejlevnější. Zatímco v Rakousku se průměrný měsíční plat pohybuje okolo 3221 eur (80 525 Kč) a v Německu 3662 eur (91 550 Kč), v České republice to je „jen 23 513 korun.
Podle Piláta je proto možné konkurovat jen v určitých oblastech stavebnictví, kde je malý podíl lidské práce a vysoký podíl strojní práce. To znamená třeba v ražbách, kde je posádek málo, takže průměr mzdových nákladů se do celkové ceny stavby nepromítá tak výrazně jako u pozemních staveb. „Kdybychom však v zahraničí měli stavět nemocnici nebo školu, tak už je problematické to zvládnout vlastními silami, uzavírá šéf Metrostavu Pilát.
***
Od 1. května 2011 otevřou Německo a Rakousko svůj pracovní trh i pro české pracovníky a firmy. Co to bude znamenat:
Češi a občané dalších osmi zemí (např. Poláci, Maďaři, Slováci) již nebudou potřebovat pro práci v těchto zemích pracovní povolení Pro české podniky budou platit stejné podmínky jako pro ostatní členské státy EU České firmy se budou moci ucházet o zdejší zakázky s tím, že si budou v nákladech kalkulovat ceny na české pracovníky – zároveň ale budou muset dodržovat minimální mzdy Agentury práce budou moci do Německa a Rakouska pronajímat i české pracovní síly. Zůstane však i nadále zakázán pronájem pracovních sil ve stavebnictví, nicméně existují výjimky
Autor: Kamila Jušková, Pavla Francová