Luděk Vainert, Hospodářské noviny, 16. března 2011
Odsouhlasená pravidla umožňují přísnější tresty za vysoký deficit. Česka, které není členem eurozóny, se případné sankce netýkají
Ministři financí států platících eurem si na sebe upletli bič. Schválili totiž včera zpřísněnou variantu sankcí, k jejichž uplatnění dojde, pokud některá země překročí povolený deficit veřejných financí. Limit stanovený už od dob Maastrichtské smlouvy na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) přitom v současnosti nesplňuje šestnáct ze sedmnácti států eurozóny (onou jedinou výjimkou je Lucembursko).
Dalším paradoxem je, že k přijetí dohody dovedlo eurozónu Maďarsko, současná předsednická země EU, která však stále platí národní měnou forintem, a tak by se jí sankce netýkaly. To samé platí i o Česku. Ministr financí Miroslav Kalousek je přitom jedním z hlasitých obhájců přísnější monetární politiky nevylučující ani ještě tvrdší pravidla.
O potřebě získat nástroje umožňující vynutit plnění schválených rozpočtových pravidel EU se mluví již léta. S vypuknutím dluhové krize na periferii eurozóny se však jejich potřeba stala akutní. Evropa potřebuje přesvědčit finanční trhy, že obsah Paktu stability a růstu dokáže realizovat. Proti původně navrhovanému automatickému zavedení sankcí však dlouho panovala silná opozice a během vyjednávání se podmínky citelně změkčily. Německo s Francií dlouho prosazovaly několikastupňový schvalovací proces, který by dával více možností, jak udělení pokuty zablokovat.
Donutí hrozba sankcí země eurozóny k fiskální odpovědnosti? Ilustrační foto Euroskop
Včerejší zasedání ministrů financí eurozóny znamenalo obrat. Strážci národních pokladen odhlasovali, že pokud Evropská komise udělí některé zemi pokutu, může tento verdikt zvrátit jen kvalifikovaná většina států EU. To podle ustanovení Lisabonské smlouvy platného od roku 2014 znamená, že by rozpočtový hříšník musel na svou stranu získat 15 členských států (55 % ze všech), které představují nejméně 65 % obyvatel unie. ¨
Klíčové usnesení doslova říká: „Návrh Evropské komise uvalit pokutu bude považován za odsouhlasený, pokud kvalifikovaná většina členských států neurčí jinak. Pokud toto ustanovení přijme i Evropský parlament, bude pro velké státy těžší vyhnout se sankcím, jak se to dařilo v prvních letech po vzniku eurozóny.
Státy s vyšším než povoleným dluhem (60 procent ročního HDP) mají již dnes dodržovat pravidlo nezvyšovat své výdaje o víc, než kolik činí jejich střednědobý ekonomický růst. „Cílem je zaručit, že dodatečné příjmy nebudou utraceny, ale použijí se na snížení dluhu, deklarovali včera ministři.
Jestliže bude některá země utrácet nadmíru, přijde varování od komise (EK). V dalších krocích už půjde o peníze. Nedisciplinovaný stát bude muset převést na účet EK zástavu ve výši 0,2 procenta ročního HDP. V případě Německa by šlo o téměř 5 miliard eur (122 miliard korun), zatímco třeba Slovensko by muselo v rozpočtu najít 130 milionů eur. Nedojde-li k nápravě, přestane se zástava úročit. V krajním případě se zástava změní v pokutu.
„Posiluje to fiskální disciplínu. Česká republika tento přístup k posílení fiskální disciplíny vždy podporovala. Myslím si, že je to možné označit za úspěch jak Ecofinu, tak maďarského předsednictví, řekl po bruselském jednání český ministr financí Miroslav Kalousek.
Do vyjednaného kompromisu, který zahrnuje na přání Polska a Itálie například možnost přihlédnout k nákladům penzijní reformy, bude nyní zasahovat ještě Evropský parlament. Ten může nová pravidla posvětit na červnovém plenárním zasedání.
Autor: Luděk Vainert