Václav Lavička, Hospodářské noviny, 14. března 2011
Mimořádný summit zemí eurozóny tentokrát příjemně překvapil. Po osmihodinovém jednacím maratonu, který skončil v sobotu o půl druhé v noci v Bruselu, schválili lídři států eurozóny navýšení evropského fondu finanční stabilizace tak, aby se z něho mohlo fakticky čerpat 440 miliard eur namísto dosavadních 250 miliard. Podle analytiků by to mělo přispět k uklidnění trhů a ke stabilizaci eura.
Před summitem se všeobecně předpokládalo, že půjde jen o jakousi „předehru k summitu evropské sedmadvacítky, který se bude konat 24.-25. března v Bruselu. Na něm mělo padnout klíčové rozhodnutí. Eurozóna je ale předběhla.
Stalo se tak hlavně díky tomu, že svůj odmítavý postoj k navýšení fondu změnilo Německo. Spolková kancléřka Angela Merkelová vyšla vstříc naléhání Evropské komise, lucemburského premiéra a předsedy takzvané euroskupiny Jeana Clauda Junckera.
Svůj ústupek však bude muset Merkelová obhajovat doma před částí vládní koalice, zejména před Svobodnými demokraty. Těm se ještě větší přelévání peněz z kapes německých daňových poplatníků kamsi na jih unie vůbec nelíbí.
Lze odkupovat dluhopisy „Jsem opravdu příjemně překvapen. Dohoda o navýšení fondu obsahuje prvky, které by měly zabránit dalšímu zhoršování dluhové krize eurozóny, komentuje pro agenturu Bloomberg Andrew Bosomworth ze společnosti Pacific Investment Management.
Rozhodnutí o navýšení zdrojů stabilizačního fondu přišlo podle něho v době, kdy se na kapitálových trzích šíří zvěsti, že Řecko bude tak či onak nuceno restrukturalizovat své dluhy. O Portugalsku se zase spekuluje, že se brzy stane třetí zemí eurozóny, jež se neobejde bez rozsáhlé pomoci partnerů.
Summit zemí Eurozóny: Irové odmítli zvýšit zdanění firem, nedostalo se jim úlev při splácení dluhu. Ilustrační foto AP
Státníci na mimořádném summitu také rozhodli, že ze stabilizačního fondu bude možné odkupovat vládní dluhopisy předlužených zemí. Na to naléhal zejména prezident ECB Jean-Claude Trichet.
Řekové jsou spokojeni
Řecku se letos zatím nedaří snižovat rozpočtový deficit tak, jak si vláda předsevzala. Hlavním důvodem je nedostatečný výběr daní. Řecký HDP se loni propadl o 4,5 procenta a letos se počítá zhruba s tříprocentním poklesem. Pro vládu v Aténách bude v takové situaci velice obtížné srazit schodek veřejných financí o další dva procentní body na 7,4 procenta HDP.
Značné pochybnosti o schopnosti Řecka ozdravit své veřejné finance byly hlavním důvodem, proč agentura Moody’s této zemi minulé pondělí srazila rating hned o tři stupně, a tak ji poslala hluboko do spekulativního pásma.
Eurozóna však vychází předluženému a v hluboké recesi se potácejícímu Řecku vstříc. Půjčku v hodnotě 110 miliard eur, již Řecko obdrželo loni, bude moci splácet sedm a půl roku namísto původních tří let. Její úročení se zmírní o jeden procentní bod na průměrných 4,2 procenta.
„Partneři nám vyhověli, což nám umožní ušetřit přibližně šest miliard eur, prohlásil po mimořádném summitu řecký premiér Jorgos Papandreu.
Irsko nepochodilo
Oproti tomu zklamaný a roztrpčený je nový irský premiér Enda Kenny. Na summitu pro svou značně zadluženou zemi také požadoval úlevy. Především to, aby se zmírnila úroková sazba, kterou Dublin musí platit z půjčky ve výši 85 miliard eur, schválené loni v listopadu.
Irové musejí z tohoto záchranného balíku platit úrok 5,8 procenta ročně, což se jim zdá neúnosné. Tím spíše, že eurozóna si na kapitálových trzích může půjčit za pouhé 2,9 procenta.
Kenny ovšem nepochodil. Navíc se ostře střetl s některými státníky, zejména s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, kvůli zdaňování firem. Ty v Irsku ze zisku odvádějí jenom 12,5 procenta, zatímco unijní průměr se pohybuje kolem 23 procent.
Pro Iry však přehodnocení podnikových daní nepřipadá v úvahu. Proto také se svým požadavkem na nižší úročení půjčky narazili. Považují to za křivdu. „Na pomoci přátelům v nouzi by se nemělo vydělávat, říká v rozhovoru pro server Spiegel Online Peter Sutherland, evropský šéf americké investiční banky Goldman Sachs.
Autor: Václav Lavička