Hana Kopecká, EUROSKOP, 21. února 2010
Rakousko v rámci EU patří k příznivcům rozšíření na Balkán. Nejvíce fandí Chorvatsku, kde je dlouhodobě nejvýznamnějším zahraničním investorem. Za jeho členství lobují čelní rakouští představitelé i navzdory zprávě Evropské komise, která Záhřebu vytýká přebujelou korupci a nefunkční právní řád. Od chorvatské integrace si Rakousko vedle posílení své ekonomické pozice slibuje i šanci stát se regionálním hospodářským tahounem.
Do EU za každou cenu
V Rakousku objevili Chorvaté nejen zdroj turistických příjmů, ale především silného lobbyistu; do sedmadvacítky by je přijalo nejraději ihned. Podle rakouského ministra zahraničí Spindeleggera není třeba se členstvím déle otálet. Problémem Chorvatska je především fakt, že řadě členských států jeho vstup mnoho nepřinese. To by ale nemělo být překážkou evropské integrace, tvrdí Spindelegger. Vedle členů vlády má Chorvatsko zastánce i v rakouských obchodních kruzích. Přijetí Chorvatska do EU pomůže Záhřebu i Vídni, nezapírá národní prospěch ředitel obchodní komory Christoph Leitl.
Perspektiva Chorvatska v EU se těší široké podpoře napříč rakouskými politickými stranami včetně těch pravicových. Ať už se jedná o hraniční spory se Slovinskem či údajný nedostatek spolupráce s Haagským tribunálem, integraci by už dnes nemělo nic bránit, říká Andreas Mölzer za stranu Svobodných (FPÖ) v deníku Croatian Times. Svou podporu vyjádřil i rakouský kancléř Werner Faymann. Chorvatsko je v mnoha směrech vzorný uchazeč, který může jít ostatním příkladem, řekl při červnovém setkání s chorvatskou premiérkou Jadrankou Kosor.
Herzlich willkommen, Kroaten, říká nejen rakouský europoslanec Hannes Swoboda, který je zpravodajem zahraničního výboru pro Chorvatsko. Vstup Záhřebu podporuje celá rakouská politická scéna (foto: Evropský parlament)
Po vstupu Chorvatska Rakousko posílí
Ještě před rokem platilo Rakousko za největšího chorvatského investora; mezi léty 1993-2009 přivedlo na Jadran čtvrtinu všech zahraničních investic v hodnotě přes šest miliard eur. Jak uvádí portál Euractiv, některá opatření pro stimulaci obchodu, jako například snížení lhůty nutné pro získání podnikatelského povolení, byla na míru navržena právě Rakušanům. Intenzitu bilaterální hospodářské spolupráce potvrzuje i existence Austro-chorvatské obchodní komory. Rakousko spatřuje v integraci Chorvatska především příležitost stát se středoevropským ekonomickým tahounem, domnívá se politolog Ladislav Cabada.
Čekání na vstup do EU si Chorvati krátí spoluprácí na unijních projektech. Největším z nich je Dunajská strategie, na které se podílejí spolu s Rakušany v rámci maďarského předsednictví. V projektu zaměřeném na ochranu krajiny, kulturního dědictví a trvale udržitelný rozvoj oblasti je Chorvatsko vedle Srbska jediným nečlenským koordinátorem. V tomto kontextu se angažuje v projektech zvýšení konkurenceschopnosti a ochrany životního prostředí. Integraci Chorvatska má ve svých prioritách současné maďarské i následující polské předsednictví.
Spolupráce obchodní i zločinná
Dle návrhu zahraničního výboru Evropského parlamentu z 16. února skončí přístupové rozhovory ještě letos. Za posudkem stojí rakouský europoslanec a zpravodaj výboru, socialista Hannes Swoboda. Zpráva Evropské komise z roku 2010 však hovoří jinak. Podle dokumentu z loňského listopadu představují nereformovaná justice a přebujelá politická korupce zásadní překážky na cestě ke členství. Ačkoli počet rozsudků od loňského roku výrazně stoupl, týká se pouze nevýznamných korupčních případů, zatímco v zásadních kauzách dosud nepadlo soudní usnesení, mírní chorvatské pokroky Komise. Velké procento ohlášených případů úplatkářství mizí v koši bez dalšího vyšetřování, dodává ve své zprávě.
Díky obchodním vztahům s Chorvatskem už balkánskou korupci na vlastní kůži pocítili i rakouští daňoví poplatníci. Ti zaplatili přes 10 miliard eur za pochybné transakce své šesté největší banky Hypo Alpe Adria. Bankovní dům, který stát před dvěma roky zachránil před bankrotem, pojili úzké vazby se zesnulým politikem a dlouholetým hejtmanem Korutan Jörgem Haiderem.
Nataša Srdoč z Jadranského institutu veřejné správy poukazuje na nedávné vyšetřování korutanské parlamentní komise. Ta identifikovala rakouské a chorvatské politiky, kteří se začátkem devadesátých let angažovali v prodeji zbraní do bývalé Jugoslávie. Na konta Hypo Alpe Adria tehdy přibyly celkem 2 miliardy eur. Špinavé peníze byly vyprány a ve formě bankovních půjček převedeny zpět do Chorvatska, přibližuje Srdoč. Podle vídeňského vojenského archivu v případu figuruje i bývalý chorvatský prezident Franjo Tudjman.
|
Čtyřmilionové Chorvatsko si přihlášku ke členství EU podalo roku 2003. Rok na to se stalo kandidátem a v roce 2005 odstartovaly přístupové rozhovory. I když optimistické odhady dávaly naděje na vstup už v letech 2009 či 2010, mělo by k němu dojít teprve za rok. Z celkových 35 Chorvatsko dosud otevřelo 34 přístupových kapitol, z čehož 28 úspěšně uzavřelo. Pro integraci Chorvatska hovoří rozvinutá infrastruktura a moderní vzdělávání, reformu naopak vyžaduje daňový systém, volný pohyb zboží, zemědělská a environmentální politika a energetika. Samostatnou kapitolou je oblast justice a vnitřních věcí, kde je hlavním problémem korupce. |
Reformy pokračují, korupce také
Korupce chorvatských politiků značně zpochybňuje slova o připravenosti na vstup do EU. Zaběhnutý systém organizovaného zločinu, zkorumpovaných politiků a jejich obchodních partnerů funguje už téměř dvacet let. Úplatkářské kauzy sice přitáhly pozornost, nepřinesly však žádná obvinění v případě velkých ryb. Jak upozorňuje EU Observer, navzdory opatřením předsedkyně vlády Jadranky Kosor zůstávají ministři obvinění z nezákonného obohacování nadále v kabinetu. Loňský report Komise Chorvatům vytýká, že stále plně neporozuměli pojetí střetu zájmů. V překladu to znamená, že ačkoli je tento koncept velmi dobře chápán, není dostatečně sankcionován. Bez platného právního řádu, ochrany majetkových práv, nezávislého soudnictví a jasného rozdělení státní moci nemůže země efektivně válčit s politickou korupcí ani s organizovaným zločinem.
V momentě, kdy Chorvatsko vstoupí do EU, obdrží jeho představitelé více jak 4 miliardy eur. Už nyní posílá Brusel Záhřebu formou předvstupní pomoci zhruba 472 milionů eur. Dokud bude Unie zasílat miliardové dotace, mají její představitelé povinnost požadovat za své peníze to nejlepší jak pro Chorvaty, kteří už léta čekají na opravdové reformy, tak i pro daňové poplatníky členských států včetně Rakouska, kteří celý proces financují.
Autor: Hana Kopecká, Euroskop