Kateřina Koubová, MfDnes, 21. září 2010
Jediné volené instituci EU přibylo nepřátel. Evropský parlament si včera odsouhlasil více pravomocí i vyšší rozpočet EU a navrhuje přidat matkám na mateřské. Státy však šetří a některé se chystají posilující europarlament zažalovat.
Státní výdaje ořezávají Češi, Britové, Francouzi a dokonce i beztak spořiví Němci. Evropský parlament jako by žil mimo čas a prostor. Včera schválil rozpočet Evropské unie pro příští rok s vyššími výdaji, než se líbí členským státům.
Rozpočet EU na příští rok zvyšuje o 5,9 procenta. Prošla tedy varianta Evropské komise, která se nelíbí mnoha členským zemím. Jako by europoslanci příjezdem do Štrasburku ztratili pojem o tom, co se děje doma.
Roční rozpočet EU se tak má zvednout na 130,1 miliardy eur. Většina evropských vlád přitom doporučila parlamentu, ať se drží zkrátka a zvedne své výdaje jen o 2,9 procenta na 127 miliard, jiné země nechtěly ani to. Britové jsou největší kritici. „Požadavek Evropského parlamentu je pobuřující. (Pro navýšení) chybí sebemenší důvod, řekl agentuře Reuters britský ministr pro Evropu David Lidington.
Nyní do eurorozpočtu každá země posílá jedno procento z ročního HDP. Včera dali poslanci Evropského parlamentu (na snímku) najevo, že to nestačí. Foto AP
Kdo zaplatí, ušetří
Šéfové největších frakcí hájí parlament tím, že vyšší eurorozpočet, do kterého každá země posílá jedno procento HDP, může všem pomoci. „Členské země mohou dosahovat značných úspor (na obranu, výzkum a vývoj, zahraniční pomoc nebo dopravní a energetickou infrastrukturu), když sdruží prostředky na evropské projekty, uvedli ve společném vyjádření zástupci levice i pravice.
„Každý z toho získá, tvrdí shodně Joseph Daul za lidoveckou frakci EPP, Martin Schulz za socialisty S&D, Guy Verhofstadt za liberální ALDE i Daniel Cohn-Bendit za Zelené. Evropské unii hrozí teoreticky kvůli odporu členských zemí rozpočtová krize a poprvé v historii i provizorium. Čas na dohodu se státy je jen do prosince.
Boj o rozpočet na příští rok je však jen předehrou k větší bitvě o sedmiletý rozpočet celé EU po roce 2013. Z něj jde 40 procent na zemědělství, třetina na podporu chudých regionů včetně Česka a další peníze na velké projekty jako tratě nebo silnice.
Nyní do eurorozpočtu každá země posílá jedno procento z ročního HDP, což je podle mnoha advokátů EU málo. Včera dali poslanci najevo, že to nestačí. V některých zemích se už rozhořela debata, jestli není na čase vytvořit třeba něco jako evropskou daň.
Poslanci upozorňují, že s Lisabonskou smlouvou mají více pravomocí a více práce a navíc si Evropa staví vlastní diplomacii, což taky bude stát nové peníze. Proto chtějí více financí a hlavně vlastních, o které by se nemusela Unie každé rozpočtové období handrkovat se státy. „Musíme vyřešit otázku vlastních zdrojů… Členské státy se musí politicky zavázat ke změně systému… pro budoucnost financování naší Unie, dodali ostře jediní volení politici EU, šéfové frakcí europarlamentu.
Na základě Lisabonské smlouvy budou poslanci nově spolurozhodovat až o 90 procentech evropské legislativy, větší vliv budou mít i na rodící se zahraniční politiku.
A to si vlastně poslanci schválili až včera. Což je další humbuk na scéně. Lisabonská smlouva je totiž moc obecná, a tak konkrétní pravidla fungování uzavřely instituce – Evropská komise a parlament – mezi sebou až nyní.
Ambiciózní dohoda institucí se však příliš nelíbí státům evropské sedmadvacítky. Některé dokonce uvažují, že by mohly europoslance žalovat u soudního dvora Evropské unie.
Sporná je pro ně přítomnost parlamentu při bilaterálních a multilaterálních jednáních včetně uzavírání nejrůznějších mezinárodních smluv. Podle dohody mezi parlamentem a komisí by zákonodárci měli mít svého zástupce při všech událostech „značné politické důležitosti, třeba i při dohodě o liberalizaci obchodu.
Nové ambice přiblížit se lidem dokázal včera parlament i tím, že schválil socialistický návrh štědré mateřské. Při ní by ženy dostávaly minimálně 20 týdnů plný plat. Ve chvíli státních škrtů však nemá šanci projít přes ministry členských zemí.
Jako by se v rozhazování zhlédl včera Evropský parlament už podruhé a shodil – respektive odložil – snahu europoslanců za ODS sloučit dvě zasedání ve Štrasburku do jednoho, aby se ušetřilo za věčné stěhování. A to si na protest natiskli i trička.
Autor: Kateřina Koubová
