Marie Bydžovská, EUROSKOP, 8. října 2010
Geert Wilders přezdívaný kvůli platinově blond vlasům Mozart budí kontraverze. Rozhodl o budoucí nizozemské vládě a stojí před soudem kvůli nenávisti k islámu. Pro jedny je rasista a provokatér, který zpochybňuje pravdy, o nichž se nediskutuje. Pro druhé, vizionář, který pravdu konečně začíná říkat. Sám se považuje za obhájce svobody.
Přistěhovalci a důchodci
V jednu chvíli se o Wildersovi spekulovalo jako o příštím premiérovi. Nakonec jeho Strana pro svobodu skončila v červnových volbách třetí – i to je ale obrovský úspěch, protože zvýšila počet svých poslanců z 9 na 24. Wilders se stal klíčovým hráčem při jednáních o podobě nové vlády liberálů s křesťanskými demokraty.
Sám Wilders vidí svoji stranu takto: „na jednu stranu kulturně konzervativní a současně v ostatních věcech nalevo. Staví se do role bojovníka proti přistěhovalcům, který má zároveň pochopení pro sociálně slabé a seniory.
Bude nizozemský politik Geert Wilders řídit stranu, na níž závisí budoucí vládní koalice liberálů a křesťanských demokratů z vězení? (AP Photo/Matt Dunham)
Z povolebních jednání vytěžil Wilders maximum. Menšinová vláda jeho straně přislíbila zpřísnit imigrační, integrační, azylovou a bezpečnostní politiku a podporovat seniory. A přitom na ní nespadá zodpovědnost za nepopulární opatření, kterou ponese vládní koalice.
„Zkušenosti ukazují, že kamenem úrazu pravicových populistů je účast na vládě… Koaliční dohody totiž stojí v protikladu k jejich radikální rétorice, tvrdí německý politolog Matthias Micus. Ukazuje to podle něj příklad Haiderových Svobodných v Rakousku nebo strany Wildersova předchůdce Pima Fortuyna.
Holandskou společnost změnily dvě vraždy
Do politiky vstoupil Wilders jako autor politických proslovů pro liberály. Rozešel se s nimi v roce 2002 kvůli jejich podpoře vstupu Turecka do EU. V témže roce zavraždil ekologický aktivista jeho politického předchůdce Pima Fortuyna. A o dva roky později muslimský radikál zavraždil režiséra filmu Submission Theo van Gogha, který ukazoval násilí a zvůli vůči ženám v islámských komunitách.
Silně liberální holandskou společnost vraždy šokovaly a zhoršily postoj Nizozemců vůči muslimským imigrantům. Van Goghova vražda změnila život i Wildersovi, kterého od té doby neustále doprovází osobní strážce. Kvůli bezpečnosti přespává každou noc na jiném místě a s manželkou se vídá pouze jednou týdně. Policie již odhalila několik případů, kdy mu reálně hrozil atentát.
Netolerantní k netolerantním
Ve svých proslovech hájí Wilders zákaz koránu, daň za nošení tradičních muslimských šátků nebo zastavení imigrace z muslimských zemí a stavby nových mešit. Nyní stojí před soudem na základě dvou obvinění – podněcování nenávisti vůči muslimům a navádění k jejich diskriminaci. Hrozí mu pokuta až sedm tisíc eur a rok vězení.
Wilders je však neoblomný a tvrdí, že žádný rasista není. „Musíme si uvědomit a obhajovat kým jsme, prohlašuje. „Domnívám se, že jsme byli příliš tolerantní k netolerantním. Měli bychom se naučit, jak se stát netolerantními k netolerantním, říká.
Sen o mezinárodním hnutí
Jeho cílem je stanout v čele hnutí, které má za cíl obranu svobody a zastavení Islámu. V červenci Wilders založil „Mezinárodní alianci svobody, které chce spojit síly podobně smýšlejících z Německa, Francie, Velké Británie, Kanady a USA.
Ve Spojených státech je Wilders nesmírně populární a již léta za tučné honoráře pořádá přednášková turné napříč celou zemí a sbírá ceny za boj o svobodu slova. Naposledy se „zableskl při projevu na Ground Zero k devátému výročí útoku na newyorská dvojčata.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop