Marie Bydžovská, EUROSKOP, 19. července 2010
Na začátku prázdnin představil své priority nový britský ministr zahraničí, William Hague. Pro Evropu byla zajímavá informace, že Británie chce hrát aktivnější roli v EU, pro Česko zase, že při tom hodlá spolupracovat s novými členskými státy. Budou ale Britové pod vedením konzervativně-liberální vlády k Evropě skutečně přátelštější?
„V rámci uskupení jako je EU, není již dále rozumné, ani možné zaměřovat se pouze na práci s největšími velmocemi na úkor menších zemí, řekl v proslovu William Hague. Jako příklad vhodných partnerů, s kterými může Británie spolupracovat, zmínil zejména nové členské státy. „Spolupráce s Francií a Německem bude ale nadále důležitá, jak ukázal i premiér Cameron, když svou první zahraniční cestu podnikl právě do těchto dvou zemí, připomněl čerstvý šéf diplomacie.
Britská představa o EU je nicméně zásadně jiná, než ta francouzská nebo německá. V mnohých otázkách jsou Británii právě nové členské země nejblíže. Je však třeba vzít v potaz, že ani nové členské státy netvoří homogenní skupinu a v jednotlivých hlasováních se připojují na tu či onu stranu.
Spojenci z východu
Zásadní otázky, které musí EU v současnosti řešit, ve velké většině souvisí s hospodářstvím. Nová britská koalice věří, že k ekonomickému růstu napomůže méně regulace, posílení vnitřního trhu a odstranění obchodních bariér. Ve své tradiční pozici volného trhu však bude Londýn muset najít spojence a je pravděpodobné, že mezi starou patnáctkou neuspěje. Jsou to totiž právě nové členské státy, které anglosaský hospodářský model podporují. Naopak Francie nebo Německo prosazují tzv. rýnský model, založený na silnější roli státu v ekonomických záležitostech.
!
Doufálm, že Eurozóna přežije, ale bez nás, říká nový šéf britské diplomacie, William Hague
I pro Českou republiku je prohlášení britského ministra zajímavé – v posledních měsících zastávali Britové a Češi při jednání v Radě ministrů několikrát téměř osamoceně blízké pozice. Nejzřetelnější to bylo v případě směrnice o hedgeových fondech. Obecně sdílejí Češi a Britové podobné postoje v otázce regulace finančních služeb i v problematice vnitřního trhu.
Toryové si spolupráci s novými členskými zeměmi vyzkoušeli již jako opoziční strana, když se v nově založené frakci Evropského parlamentu Evropské konzervativní a reformistické skupině spojili s českou ODS, polskou stranou Právo a spravedlnost a dalšími menšími partajemi ze střední a východní Evropy.
Eurozóna přežije, libra také
Nejen proslov Williama Hagua ukazuje, že se zatím nenaplňuje přání značného počtu britských euroskeptických konzervativních voličů, kteří by uvítali, kdyby nová vláda řekla Evropě „Ne. „Koalice vzniklá po květnových volbách spolupracuje s evropskými partnery konstruktivně, čímž překvapila evropské diplomaty, kteří očekávali podstatně euroskeptičtější postoj, napsala agentura Reuters. Konzervativci podle ní byli nuceni zmírnit tvrdou eurolinii jako součást koaliční dohody s Liberálními demokraty, kteří na britské politické scéně platí za největší eurofily.
Smířlivější pozice Britů se ukázala v době krize eurozóny. „Doufám, že přežije. I když do ní nevstoupíme, řekl Hague. „Není v našem zájmu, aby eurozóna padla. Británie potřebuje zdravé euro vedle své vlastní měny. Už kvůli naší ekonomice a našim finančním nechceme kolaps,dodal.
Nicméně není jisté, zda vstřícnost vůči Evropě Toryům vydrží. Již nyní se totiž šíří nespokojenost mezi euroskeptickými konzervativci. Mohla by se tak opakovat situace ze začátku 90. let, kdy euroskeptičtí rebelové téměř potopili konzervativní kabinet tehdejšího premiéra Majora.
Více britských úředníků do Bruselu!
William Hague v proslovu kritizoval předcházející vládu za to, že nebyla schopná zajistit dostatečný britský vliv v Evropě. „Myšlenka, že předcházející vláda brala vážně posílení naší autority v Evropě, se ukazuje jako neudržitelná fikce. Jsme rozhodnuti tuto reputaci napravit, řekl nový ministr zahraničí.
Cílem současné vlády proto podle něj bude zajistit silnější zastoupení britských úředníků ve službách Evropských institucí. Podle studie britského ministerstva zahraničí totiž od roku 2007 strmě klesá podíl britských úředníků pracujících pro Brusel. Přestože v Británii žije 12 procent kontinentálních Evropanů, v bruselských institucích představují jen 1,8 procenta zaměstnanců.
Na Haguův proslov reagoval mluvčí labouristů pro zahraniční záležitosti David Miliband. Podle něj je tvrzení nového ministra zahraničí směšné, jak ukázalo loňské rozhodnutí Toryů opustit největší středopravicové uskupení v Evropském parlamentu. „Myšlenka, že tato koalice obnoví vliv v EU je jasně chybná, tvrdí Miliband.
Autor: Marie Bydžovská, EUROSKOP