Tereza Šupová, Lidové noviny, 1. července 2010
Evropské unii ode dneška na půl roku předsedá Belgie -země, kde vládne premiér v demisi a rozpory mezi Valony a Vlámy se vyostřují.
Když během českého předsednictví v první polovině loňského roku padla vláda Mirka Topolánka, na Prahu se snesla vlna kritiky. Zejména kvůli tomu, že zatahujeme domácí rozpory do fungování Evropské unie. Belgie je na tom dost podobně. Dnes přebírá předsednictví od Španělska, v zemi vládne kabinet v demisi a nová vláda nejspíš nastoupí během šestiměsíčního šéfování EU. Ostré komentáře se ale téměř neozývají.
Důvodů se nabízí hned několik. Za prvé Lisabonská smlouva vyzdvihla pozici prezidenta EU na úkor předsednictví. Takže kdo daný půlrok šéfuje unijnímu bloku, není zas tak důležité. Pokud jde o Belgičany, ti se v tomto případě nemusí cítit o něco ochuzení, protože jeden Belgičan už Evropské unii vládne, a sice bývalý belgický premiér a nynější prezident EU Herman Van Rompuy.
Belgie přebírá předsednictví EU bez premiéra, ale to nevadí, jeden Belgičan už Evropské unii vládne, a sice prezident EU Herman Van Rompuy. Foto AP
Belgie není nováčkem
Za druhé Belgie je jednou ze zakládajících zemí unie a předsedat jí bude už podvanácté, takže není žádným nováčkem. Za třetí většina unijních institucí sídlí v Bruselu, takže veškerá koordinace bude pro Belgii jednodušší. „Navíc Belgie je hodně proevropská, což se o Češích říct úplně nedalo, citovala ČTK Karla Lannooa ze Střediska pro výzkum evropské politiky.
Všechny tyto výše zmíněné věci však nic nemění na tom, že rozhádanost uvnitř Belgie bude mít na unijní jednání určitě vliv. „Samozřejmě že to bude mít vliv. Bude to víc administrativní než politické předsednictví, když teď Belgie zatím nemá novou vládu, dodal Lannoo. Belgie byla vždy připodobňována k Evropské unii, poukazovalo se na soužití místních Valonů a Vlámů s tím, že podobně mohou pospolu žít i rozdílné národy v Evropské unii. Dnes tento ideální model nefunguje jak v Belgii, tak v EU.
Jedním z důvodů rozporů je, že bohatší sever, Vlámové, nechce platit na chudší jih, Valony. Proč by se měly příjmy přerozdělovat? ptají se. Podobná situace přitom panuje i v unii. Stejně tak se ptají Němci: Proč bychom měli platit na Řeky? Když oni se svou vlastní vinou zadlužili a mají neúměrné množství sociálních výhod, například si chodí do důchodu v 55 letech? Je tedy paradoxem, že právě rozhádaná Belgie se bude snažit tuto podobnou rozhádanost na unijní úrovni uklidnit.
V zemi zatím stále vládne stávající kabinet premiéra Yvese Leterma, který právě kvůli sporům mezi Vlámy a Valony podal demisi a vyvolal tím červnové volby. V nich zvítězila vlámská strana N-VA, která prosazuje postupné rozdělení Belgie. Zatím není jasné, jestli nová belgická vláda (která se nyní sestavuje) nastoupí do funkce již během předsednictví nebo až po něm. Většina expertů se ale spíše přiklání k variantě druhé. I když je nezvyklé, aby premiér v demisi vládl tak dlouho, tak pravdou je, že jeho vláda předsednictví připravovala, tak je o něm nejlépe informovaná. „Bylo by nebezpečné, kdyby se nový kabinet vytvořil v době například nějaké nové krize v Evropské unii, citoval server EUObserver nejmenovaný zdroj z belgické administrativy.
Španělský Mr. Bean
Belgie nastupuje do čela EU po pro mnohé neviditelném Španělsku. Jeho předsednictví začalo vtipně -hackerským útokem na webové stránky, kde místo videa španělského premiéra Josého Luise Zapatera všechny vítal obrázek filmové postavy Mr. Beana.
Pak nastala řada neúspěchů – nepodařilo se jim zorganizovat summit EU-USA, poté bylo zrušeno i důležité setkání s arabskými a izraelskými vůdci. Panovaly také dost velké zmatky v zahraniční politice. Ministr Miguel Angel Moratinos například novinářům zasílal tiskové zprávy za celou EU, ač toto měla mít na starosti ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová. A v neposlední řadě zemi citelně zasáhla současná ekonomická krize. Shrnuto podtrženo, předsednictví to nebylo příliš úspěšné. Jaký bude nynější půlrok s Belgičany?
***
BELGICKÉ ÚKOLY
Čeho by chtěla Belgie za šest měsíců dosáhnout? * Vytvoření orgánu pro dohled nad finančním trhy * Změny ve fungování paktu stability a růstu, který stanovuje podmínky, jež by měly splňovat veřejné finance v zemích EU (jde o koordinaci rozpočtové politiky) * Položení základů diplomatické služby Evropské unie * Výrazného pokroku v jednáních o přijetí Chorvatska či Islandu do Evropské unie
Autor: Tereza Šupová