Tereza Šupová, Lidové noviny, 15. května 2010
Kdo povládne Británii? V čele diplomacie stanul velký bojovník proti Lisabonské smlouvě
Nový britský ministr zahraničí kdysi šéfoval konzervativcům. Nyní se po letech vrátil do vrcholné politiky. A jeho první kroky ve funkci směřovaly do Washingtonu.
Na politickém výsluní se již William Hague jednou pohyboval – v letech 1997 až 2001 šéfoval konzervativcům. Přišla ale zdrcující porážka od labouristů v parlamentních volbách, Hague ze své funkce odstoupil, a mluvil dokonce o tom, že se úplně stáhne z politiky.
Chvíli to tak i vypadalo, v roce 2005 ale přijal nabídku od tehdy nového vůdce toryů Davida Camerona, aby se stal jeho stínovým ministrem zahraničí, a on na to kývnul. S vítězstvím konzervativců ve volbách pak opět nastala jeho chvíle. Nyní je devětačtyřicetiletý Hague považován za třetího nejdůležitějšího muže Británie – po premiérovi Cameronovi a vicepremiérovi Nicku Cleggovi.
Do politiky vstoupil William Hague již jako velmi mladý, v šestnácti letech na sebe upozornil vášnivým příspěvkem na výroční konferenci konzervativní strany. Účastníkům tehdy mimo jiné řekl: „Polovina z vás tady za 30 až 40 let už nebude, ale ti ostatní budou muset žít s následky politiky labouristické vlády, jestliže zůstane u moci. Sklidil tehdy uznání i samotné Margaret Thatcherové.
Kterým směrem vypluje koráb s Union Jack pod novým vedením? Na snímku britský ministr zahraničí William Hague během prohlášení pro tisk, které učinil po schůzce s poslanci za Konservativní stranu. Foto AP
Ostře proti Lisabonu
Vystudoval v Oxfordu filozofii, politická studia a ekonomiku. Po dokončení studia na obchodní škole ve Francii pracoval nejprve jako referent tiskového oddělení společnosti Shell. Poté zastával funkci konzultanta firmy McKinsey Co.
Ve funkci stínového šéfa diplomacie proslul zejména jako velký odpůrce Lisabonské smlouvy. Cameron ho dokonce označil za „muže, který vede naši kampaň za referendum. Konzervativci totiž požadovali, aby o dokumentu rozhodlo všelidové hlasování, nikoli poslanci. Nyní je již Lisabon schválen, takže proti němu se bojovat nedá, Hague má ale dalšího „protivníka – Evropskou unii. I když konzervativci slíbili, že budou pozitivním hráčem v sedmadvacítce, uvidí se, jak dlouho jim to vydrží. Hague se totiž několikrát v minulosti nechal slyšet, že nepřestane bojovat za větší nezávislost Británie na Bruselu.
První kroky nového ministra zahraničí ale vedly do Spojených států. Včera se měl ve Washingtonu setkat se svou americkou kolegyní Hillary Clintonovou. Tématem jednání byla především situace v Afghánistánu, kde mají obě země tisíce vojáků bojujících proti radikálnímu hnutí Taliban. David Cameron se nedávno nechal slyšet, že by se Britové měli ze země stáhnout do roku 2015. Jak ale Hague před svou cestou prohlásil, nejede do USA, aby si diktoval „nějaké deadliny či data stahování. „Naši vojáci zůstanou v Afghánistánu, dokud nedokončí svou práci, dodal britský ministr zahraničí.
S Američany chce mít konzervativní vláda „solidní, ale ne servilní vztah. Podle listu The Daily Telegraph se tak nejspíš budou snažit o napravení „pošramoceného přátelství z doby vlády Gordona Browna, ale zároveň nebudou žádným „americkým pudlem, za kterého byl označován bývalý premiér Tony Blair.
Autor: Tereza Šupová