Martin Ehl, Hospodářské noviny, 11. května 2010
Být v Estonsku guvernérem národní banky nebo premiérem vyžaduje v těchto dnech především nervy ze železa. Ne že by to neměla být standardní vlastnost každého politika nebo bankéře, ale estonská zkouška je obzvlášť těžká. V době, kdy se eurozóna bouří kvůli Řecku a kdy nejsou výjimečné úvahy o jejím rozpuštění, čekají tito mužové na hodnocení Evropské unie, zda je jejich země připravena na zavedení společné měny.
Tuto středu 12. května dostane Tallinn tzv. konvergenční zprávu čili technické hodnocení toho, zda splňuje maastrichtská kritéria. Politické rozhodnutí má následovat v polovině července.
Eurokomisař Oli Rehn minulý týden varoval, že vstup do eurozóny nemá nikdo jistý. Jeho šéf, předseda Evropské komise José Manuel Barroso, byl včera vůči nervům estonských vládců milosrdnější. „Estonsko pravděpodobně brzo vstoupí do eurozóny, vzkázal prostřednictvím agentury Bloomberg. Podobné vzkazy – neveřejně – posílají do Tallinnu i další unijní politici.
Estonci sami jsou sebevědomí a ostražití zároveň. Premiér Andrus Ansip minulý týden prohlásil, že jeho země je připravena. Plány má už z let 2005 až 2006, kdy vstup do eurozóny Estonsku unikl o pár procent inflace.
Uprotřed řecké krize dáva malé Estonsko Unii lekci z optimismu. Na snímku historické centrum Tallinu, vpozadí orthodoxní chtám sv. Mikuláše. Foto čtk
Když jsem byl v Estonsku před měsícem – před posledním dějstvím řeckého dluhového dramatu – bylo zavedení eura pro estonské úředníky spíše jen technickou otázkou. Oproti Řecku nemá estonská vláda takřka žádné dluhy, nevydává ani desetileté obligace, na které se vztahuje jedno z maastrichtských kritérií.
„Vůči euru není v zemi žádná zásadní opozice, pomáhá tomu i fakt, že naše koruna je na euro dlouhodobě navázána, takže nás nečeká takový šok ve ztrátě konkurenceschopnosti jako Slovensko, řekl mi viceguvernér Estonské národní banky Märten Ross. Jeho mluvčí později během vyhrocení řecké krize opakoval, že maastrichtská kritéria nikdo nezměnil, estonské přípravy tudíž pokračují.
Euro v Estonsku by podle Rosse mělo důležitý dopad na celý pobaltský region, jehož malé otevřené ekonomiky jsou krizí těžce zkoušené. „Euro není samospasitelné, neznamená, že můžeme uvolnit fiskální politiku, zdůraznil viceguvernér Ross. Stejně tak varoval před některými optimistickými předpověďmi, že euro s sebou přinese i nové investice, nová pracovní místa, a tím pádem i podporu růstu ekonomiky.
V tom s ním ovšem nesouhlasí estonský byznys, s jehož několika zástupci jsem tehdy také hovořil. Podle nich řada investorů, především v IT průmyslu, v němž tato malá země představuje evropskou špičku, čeká právě na euro.
Kromě obav ze zdražování tvoří druhé velké eurotéma debata o tom, zda se malá země má zúčastnit záchrany Řecka a také mu po 1. lednu 2011, kdy by měli Estonci začít platit eurem, něco půjčit.
Pro Řeckem (jihem) těžce zkoušené euro jsou takové zprávy z Pobaltí (ze severu) balzámem, pohlazením.
Autor: Martin Ehl