Krize po belgicku. Vláda končí a šéfování EU se blíží

Necelý půlrok vydržela v Belgii vláda, které šéfoval Yves Leterme. Včera se rozhodl podat demisi. Důvod? Stále stejný problém jako již několik let – spory mezi dvěma hlavními jazykovými komunitami, Vlámy a Valony. Země se tak dostává do vážné politické krize, a to pouhé dva měsíce předtím, než se má ujmout předsednictví Evropské unie. A na pořad dne se dostává opět kontroverzní otázka: Neměla by se Belgie raději rozdělit?

Premiér, Vlám Leterme, se k rezignaci rozhodl po odchodu jedné ze dvou hlavních vlámských stran z vládní koalice. „Pro kabinet pak nebyla jiná možnost než rezignovat, okomentoval to ministr financí Didier Reynders.

Svou demisi předal Leterme belgickému králi Albertu II. A nebyl to pro něj ničím neobvyklý krok. Podobně už u něj byl s rezignací v červenci roku 2008, kdy ji panovník nepřijal, a v prosinci stejného roku, kdy s ní souhlasil. Tentokrát, napotřetí, si Albert II. nechal čas na rozmyšlenou. Spíše to ale vypadá, že dá Letermeovi ještě šanci, aby se pokusil sestavit kabinet nový. Jestliže by se mu to ale nepodařilo, následovaly by volby.

„Král a premiér společně zdůraznili, že v současné chvíli by byla politická krize nevhodná a mohla by poškodit ekonomickou i sociální situaci občanů i postavení Belgie v Evropě, citovala z prohlášení prezidentského paláce agentura Reuters. Příčinou rozpadu vlády byl odchod vlámského liberálního seskupení Open VLD. Těm se nelíbil nedostatečný pokrok při řešení citlivých sporů mezi Valony a Vlámy. Konkrétně šlo o rozpory týkající se frankofonní populace žijící na vlámských předměstích Bruselu.

Belgie je rozdělená na frankofonní jih a vlámsky hovořící sever, metropole Brusel je dvojjazyčná. V bruselském regionu označovaném jako Bruxelles-Hal-Vilvoorde žijí jak Vlámové, tak Valoni. A právě Vlámové by chtěli tuto oblast rozdělit. Jenže co s Valony na vlámském území? Mohli by hlasovat ve volbách i pro frankofonní politiky? Právě tento problém se Letermovi nedařilo vyřešit.

Politická krize včera zcela zastínila přelomové jednání v belgickém parlamentu. Poslanci se totiž začali zabývat zákonem, který zakazuje zahalování na veřejnosti, tedy i běžně na ulici. Norma nehovoří přímo o ženských burkách či čádorech, ale o oděvech znemožňujících identifikaci osob. Zákonodárci měli o nové legislativě hlasovat včera, kvůli politické krizi ale bylo toto rozhodnutí odloženo. Uskutečnit by se však mohlo již příští čtvrtek. Jestliže začne zákon platit, Belgie se stane vůbec první evropskou zemí, která k tak přísnému kroku přistoupí. Těm, kdo normu poruší, bude hrozit pokuta 15 až 25 eur nebo až sedm dní vězení.