Petr Zenkner, EUROSKOP, 20. dubna 2010
Akce s tématem Rozvoj podnikání na pozadí ekonomické situace: Podpora využívání prostředků ze strukturálních fondů EU patří do série pravidelných setkání zástupců krajské a místní samosprávy s představiteli významných regionálních firem.
Národní debata o cílech EU 2020
Ministr Juraj Chmiel podnikatelům ve Vizovicích představil pohled české vlády na strategii EU 2020, která v příštím desetiletí výrazně ovlivní ekonomické prostředí v Evropě. „Konkurenceschopnost evropských firem závisí nejen na schopnostech jejich manažerů, ale i na schopnosti veřejné moci nabízet příslušný rámec pro efektivní ekonomické fungování firem, uvedl ministr.
Zohlednění klíčové role podnikání v připravované strategii je podle Chmiela jednou z hlavních priorit. Česká republika naopak nesouhlasí s cílem redukce relativní chudoby, jehož přijetí bylo, i díky tlaku Prahy, odloženo na letní Evropskou radu a dále se diskutuje. Česká republika není v úsilí o zvýraznění role podnikání osamocena. Důraz na větší konkurenceschopnost podporují i tradičně liberální státy nakloněné podnikání a volnému obchodu.
Ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel (uprostřed) na setkání s podnikateli ve Vizovicích. Chmiel informoval o prioritách strategie EU 2020 a postoji české vlády. Setkání moderoval Jakub Železný z České televize. (foto: Euroskop)
Klíčové rozhodnutí o prioritách EU 2020 padne na pravidelném summitu v Bruselu. Dosud členské státy definitivně přijaly tří cíle – environmentální závazky EU, zvýšení zaměstnanosti na 75 procent a investice do výzkumu a vývoje na úroveň 3 procent HDP.
Česko nyní čeká debata, jak konkrétně těmto cílům dostát. Ministrův tým, který zodpovídá za národní pozici pro EU 2020, hodlá do její přípravy zapojit i podnikatele a akademiky. „Tato jednání proběhnou formou kulatého stolu a očekávám od nich podněty ke stanovení určitého národního harmonogramu pro dosažení cílů v oblasti zaměstnanosti a navýšení investic do výzkumu a vývoje, řekl Juraj Chmiel.
Plné znění projevu ministra Juraje Chmiela
Regulace nezajistí konkurenceschopnost
Další zástupci státu se v panelu věnovali dopadům krize na český průmysl a využití strukturálních fondů. Podle náměstka Erika Geusse z Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nemá příliš smysl zabývat se schopností národních opatření reagovat na zahraniční propad způsobený krizí – export totiž tvoří kolem 60% českého HDP.
Podnikání nejvíce pomůže co nejmenší regulace. Jen snížení administrativní zátěže v posledních letech ušetřilo podnikatelům 10 miliard, zdůraznil Geuss. Regulace jsou však často problémem na úrovni EU. Podle náměstka Evropa mnohdy nevnímá, že je součástí globálních trhů a regulace snižují její konkurenceschopnost. Jako příklad uvedl směrnici REACH nebo rozdílné pohledy Rady pro konkurenceschopnost a Rady pro životní prostředí.
Řešením je dle Geusse nezavádět regulace z EU více, než je nutné. České úřady totiž někdy konají i nad rámec požadavků Evropské komise a zvyšují tak administrativní zátěž podnikatelů. Stát by neměl podnikatelům překážet a státní podpora by měla mířit jen do výzkumu a inovací, ukončil svoje vystoupení Geuss.
Setkání podnikatelů Zlínského kraje, zástupců místních samospráv a ministerstev proběhlo v areálu firmy Rudolf Jelínek (foto: Euroskop)
Kromě odstraňování regulací však podnikatelům, minimálně do roku 2013, mohou výrazně pomoci také peníze ze strukturálních fondů. Podle Daniela Brauna, který na Ministerstvu pro místní rozvoj řídí sekci NOK (Národní orgán pro koordinaci) a evropských záležitostí, nyní každý měsíc přitéká na účty podnikatelů 10 miliard korun. V letech 2007-2013 může Česká republika vyčerpat až 26 miliard eur.
Braun upozornil, že již nyní začíná diskuse o budoucnosti kohezní politiky pro roce 2013, jejích prioritách nebo způsobu proplácení (dotace x úvěry). Ekonomická krize také posílila nekompromisní postoj čistých plátců, kteří chtějí prospěch i pro vlastní regiony. Braun podpořil ministra Chmiela v důležitosti strategie EU 2020 pro příštích desetiletí. Po roce 2013 půjdou podle něj „evropské peníze více do inovací a technologií. Doba, kdy strukturální fondy nahrazují chybějící prostředky ze státního rozpočtu, tak skončí.
Nestydět se za podporu českých podniků
Zástupci podnikatelů si v panelu i během diskuse stěžovali na přílišnou byrokracii, kterou spojovali s EU a také enviromentálními směrnicemi. Podle náměstka hejtmana Zlínského kraje Libora Lukáše je při nich nutné uplatňovat selský rozum, jinak se zbytečně mrhají lidské zdroje a prodražuje podnikání.
Generální ředitel společnosti Česká zbrojovka Lubomír Kovařík uvedl příklad z jeho firmy, kde na procesování dotací za 250 milionů korun potřebuje sedm lidí.
Podnikatelé se také pozastavovali nad nedostatečnou podporou českých firem při státních zakázkách a podpory podnikání pomocí ekonomické diplomacie, která je u proexportně orientované české ekonomiky zásadní.
Neformální setkání po akci (foto: Euroskop)
Ekonomická diplomacie – úkol pro diplomaty
Podle Erika Geusse by při konečném hodnocení diplomata měla být rozhodující jeho „práce pro byznys. Podle Juraje Chmiela, který v minulosti působil na ambasádách v Austrálii a Africe, zastupitelské úřady pro podnikatele tipují možnosti na místních trzích – firmy ale mnohdy nereagují, nemají potřebné kapacity nebo se bojí do některého regionu zamířit.
Podle ministra je zásadní koordinace mezi státní správou (MZV, MPO), hospodářskými komorami a podnikatelskými svazy. „Vždy je ale nejdůležitější aktivita lidí na ambasádách, zdůraznil Chmiel.
Příkladem toho, jak by spolupráce podnikatelů a velvyslanectví „nad rámec směrnic mohla fungovat, zakončil diskusi generální ředitel Lázní Luhačovice Josef Krůžela, když ocenil roli českého velvyslance v Egyptě pro projekt jeho firmy v Alexandrii.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop
