Petr Placák, EUROSKOP, 12. dubna 2010
Tragicky zaktualizovaná Katyň * Podpis americko-ruské dohody o omezení jaderných zbraní a jedno světodějné křupanství * Maďarské volby: Jobbik a zdejší komunisté
Tragicky zaktualizovaná Katyň
Při tragédii, která postihla naše severní sousedy, člověka maně napadá, jaký to osud doprovází celé polské dějiny. Člověk se musí nechtě pousmát, když si v porovnání s tím vzpomene na českou obrozeneckou „naříkací propagandu, jak Češi po tři sta let trpěli, která je v českém veřejném diskursu přítomna dodnes. Přitom v Evropě bychom stěží hledali národ srovnatelné velikosti, který by prošel dějinami tak hladce a bez větších šrámů, než jsou právě Češi. Poláci to rozhodně nejsou.
V novověku bylo druhdy mocné Polsko několikrát rozděleno mezi okolní mocnosti a zatímco česká inteligence užívala poklidu měšťanské společnosti 19. století, polská inteligence byla decimována carskou krutovládou.
Po krátkém intermezzu po 1. sv. válce dosáhl teror vrcholu za druhé světové války. Polsko si mezi sebe opět rozdělily sousední mocnosti, tentokrát hitlerovské Německo a stalinský Sovětský svaz. Zatímco nacisté se snažili v protektorátu udržet sociální smír, aby mohli využít průmyslový potenciál českých zemí, v Polsku okamžitě rozpoutali nevídaný teror, kterému padly za oběť deseti tisíce polských politiků, intelektuálů, kněží či důstojníků armády, nacisté v prvním plánu chtěli vyvraždit celou polskou elitu.
Zaměstnanci polské ambasády v Kyjevě připevňují na zeď portrét prezidenta Lecha Kaczynského poté, co se dozvěděli o tragické havárii. Foto AP, 10. dubna 2010
Z druhé strany se o totéž snažili bolševici a spojitost tohoto ďábelského plánu, vykonávaného dvěma různými pohůnky, dokládá historie Varšavského povstání, které Rudá armáda, vzdálená pár kilometrů od města, na přímý příkaz Stalina nechala vykrvácet – nechala nacisty, aby za ni udělali práci, tzn. aby vyvraždili elitu polského odboje a polské hlavní město srovnali se zemí.
Součástí postupu bolševiků proti Polákům byl už bezprecedentní masakr polských důstojníků v Katyni, jehož současné výročí se změnilo v novou národní tragedii. Napomůže aspoň tato událost k tomu, aby Moskva uznala tento zločin bez jakýchkoli postranních ale? Popíchne dnešní tragédie Rusko k sebereflexi?
Něco podobného by bylo nejen v zájmu Polska, celé Evropy, ale především samotného Ruska. Bez pravdivého nazření vlastní minulosti nevstane tato země nikdy z bahna, do kterého ji uvrhli bolševici.
Polský prezident zahynul při letecké havárii
České politiky hluboce zasáhla Kaczyńského smrt
Polská politická scéna je po sobotní katastrofě zpustošená
Světodějné křupanství
Podpis nové americko-ruské smlouvy o omezení jaderných zbraní, který se udál minulý čtvrtek ve Španělském sále Pražského hradu, měl jednu podstatnou vadu na kráse – ceremonii byly přítomny stovky hostí, včetně šéfa kontrolního výboru sněmovny komunisty Vladimíra Koníčka, ale chyběl ten, kdo tam měl být přítomen na prvním místě. Prezidenta Václava Havla můžeme kritizovat za všechno možné, nemůžeme mu ale upřít jednu věc – jeho zásadní podíl na změnách ve východní Evropě, na budování exklusivních vztahů s Washingtonem, na prosazení myšlenky na rozšíření NATO a nakonec začlenění zemí střední a východní Evropy do Aliance.
Nepozvat Havla na ceremonii bylo ze strany Hradu neobyčejné politické i lidské křupanství – zvláště, když současný prezident se stavěl vždy ke krokům, jako bylo rozšíření NATO nebo snaha budovat zvláštní vztahy s Amerikou, více než zdrženlivě.
Obdobně trapné je to ovšem i z americké strany. Za administrativy George Bushe a Billa Clintona by se nestalo, aby si americká strana nevyžádala přítomnost Havla, který pro Ameriku – vedle Lecha Walesy – ztělesňoval americký idealismus, ve kterém ideje svobody nakonec vždy zvítězí nad politickým či jiným ujařmením.
Georgovi Bushovi se evropští intelektuálové často vysmívali, že je křupan. Jenže tento „křupan věděl, jak se má chovat. Uhlazený Obama to zjevně neví. K tomuto symbolickému aktu, který se týká celé západní civilisace, nebyl přizváni ani představitelé Evropské unie. Obama dává ostentativně najevo, že ho Evropa vlastně ani moc nezajímá.
Obama a Medveděv podepsali v Praze nové omezení jaderných zbraní
Maďarské volby: Jobbik a tuzemští komunisté
Poprvé v historii se do maďarského parlamentu dostalo otevřeně xenofobní Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik), mimo jiné koketující s protirómsky zaměřeným rasismem. Než ovšem pobouřeně zvedneme obočí, měli bychom nahlédnout do českých luhů a hájů…
Je už v lidské povaze, že domácí extremisté lidem nikdy nepřipadají tak hrozní, jako ti cizí – jsou to vlastně takoví „naši kluci, sice možná trochu popletení, ale naši. Ve skutečnosti na tom nejsme o nic lépe, než Maďaři dnes s Jobbikem. Ve svobodných volbách po listopadu 89 pravidelně v českých zemích sklízí úspěch komunistická strana, jejíž podpora léta osciluje kolem 15% hlasů – to je přibližně stejně, co získal v maďarských volbách nacionalistický Jobbik.
Kupředu, levá nebo pravá? Na snímku z 25. srpna 2007 rázují členové Maďarských gard ještě před svým rozpuštěním.
Ačkoli je Jobbik označován za ultrapravici a čeští komunisté za radikální levici, ve skutečnosti jsou si obě strany značně podobné podle známého kruhu, kde se pravý a levý politický extremismus, ležící na protilehlé straně od standardní levice a pravice, vzájemně dotýkají.
Stát, který tady zavedli komunisté po převratu v roce 1948, byl podle politické praxe ryze fašistický. KSČ zvítězila po druhé světové válce díky radikální nacionálně socialistické propagandě, a ta je páteří její destrukční politiky dodnes – sociální demagogie se v ní snoubí s obhajobou tzv. Benešových dekretů a dalších evergreenů českého nacionalismu.
Jobbik Benešovy dekrety také miluje. Navíc chce zavést domobranu, tzv. Maďarské gardy. Komunisté měli za tím účelem Lidové milice, a tato jejich soukromá armáda byla svého času vybavena i těžkými zbraněmi, včetně děl a minometů.
Jobbik i komunisté se obrací k stejnému typu voličů. Když se Sládkovi republikáni, koketující jako Jobbik s protiromsky zaměřeným rasismem, nedostali do parlamentu, přešli jejich voliči k jiné „protestní straně, ke komunistům.
Komunisté, stejně jako holohlavci, Jobbik etc. nenávidí veškeré nadnárodní instituce, ať už je to Evropská unie, NATO, nebo třeba jen volný hospodářský prostor. Je to z prostého důvodu – nadnárodní spolupráce poškuzuje struktury a schémata, ve kterých se politickému extremismu a populismu jedině daří lovit.
Už za měsíc budeme v tomto ohledu moudřejší i my v České republice. Takže hezký pracovní týden.
Maďarské volby podle očekávání jasně vyhrál pravicový Fidesz
Autor: Petr Placák, Euroskop