Kateřina Koubová, MfDnes, 24. února 2010
Evropská komise dá dnes doporučení pro to, aby Unie začala jednat s Islandem o vstupu. Další slovo mají členské státy. Nejdříve by se Island mohl stát 28. zemí EU v roce 2012. Země zpěvačky Björk a dalších 317 600 lidí byla jednou z nejbohatších na světě. Finanční krize ji však v roce 2008 fakticky seslala do bankrotu, stát zachraňoval banky. Nyní Island upíná naději k euru a velkému společenství, i když se bude muset přizpůsobit evropským kvótám.
Země Vikingů a ptáků papuchalků bude možná už v roce 2012 součástí Evropské unie. Island dnes k tomuto kroku dostane požehnání Evropské komise. Země podala dlouho odmítanou přihlášku vloni v červenci poté, co zbankrotovala, když stát musel převzít takřka všechny banky a byl závislý na pomoci ostatních. Teď se sociálnědemokratická vláda upíná k euru, které by po vstupu do EU chtěla vyměnit za proděravělou korunu s rybou ve znaku.
Nemusí to dlouho trvat. Země je Unii na dosah, už delší dobu slaďuje své zákony s evropskými a v tomto ohledu by to mohl být běh na krátkou trať. Evropská komise dává zemi technickou zelenou, což by měl dnes v Bruselu potvrdit eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle. Unie se po dlouhé době rozroste o západního (ač severního) kolegu, kterému nemusí vytýkat přehnanou korupci nebo nefungující soudy.
Avšak další slovo ke vstupu Islandu dostávají ostatní členské země. Nejprve premiéři, kteří se sjedou na pravidelný summit na konci března, potom i jejich parlamenty.
Chcete levnou dovolenou? Doporučujeme Island. Na snímku pohled na staré město v Reykjavíku z věže tamní katedrály.
V tom může být zádrhel. Krize, která postihla vyspělou zemi, pramenila z divokosti islandských bank, jejichž obchody několikanásobně překročily ekonomický výkon země, a trablům není konec. Bankovní střadatelé Británie a Nizozemska chtějí po Islandu, konkrétně od internetové banky Icesave, takový balík peněz, jaký se přirovnává k obřím reparacím, jež poslaly do kolen Německo po první světové válce.
Vítejte a teď ještě ty peníze
Na každého z 317 600 Islanďanů vychází jen tento dluh na 18 tisíc dolarů (350 tisíc Kč). Vyjednávání o podmínkách splátek vrcholí. V jednu chvíli se zdálo, že Island nevrátí nikomu nic, ale v takovém případě by se mohl rozloučit s EU, protože s jeho členstvím musí souhlasit každá země, včetně Británie a Nizozemska.
Podle diplomata obeznámeného s vyjednáváním nechá Unie země, ať tento problém vyřeší předtím, než o vstupu začnou jednat parlamenty. Na splácení dluhu je však v zemi stále méně lidí. Statistici zjistili, že vloni zemi opustila desetina obyvatel, to je nejvíce lidí od roku 1887. Dva roky předtím na ostrově vybuchla sopka, poničila hospodářství a vyvolala hladomor. Tehdy ze země během dvaceti let utekla pětina obyvatel hlavně do Ameriky. Někteří ekonomové odhadují, že nynější úprk je ještě silnější. Ostrov opustilo vloni 10 612 lidí, naopak přistěhovalo se 5 777 lidí. Na Islandu tak žije nyní přibližně 317 600 lidí.
„Nikdy předtím se ze země neodstěhovalo tolik lidí během jediného roku, uvedl ve zprávě islandský statistický úřad. Překvapivé je, že většina odcházejících míří do Polska, byli to přistěhovalci. Rodilí Islanďané naopak míří za prací do Norska, Švédska a Dánska.
Obživou ostrova byl vždy rybolov, ke kterému se v 90. letech přidalo finančnictví. Právě kvůli rybolovu země dlouho odmítala vstoupit do EU, se kterou má jinak úzké obchodní vztahy, a s nečlenskými státy Norskem a Švýcarskem je dokonce součástí schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Avšak na rybolov platí v Unii kvóty jako na cukr či mléko. Island s tím počítá. Socialisté se obávají, že bez EU a eura by Island na nohy už samy ryby nepostavily.
Autor: Kateřina Koubová