Marie Bydžovská, EUROSKOP, 18. února 2010
Hospodářská krize způsobila v EU nárůst nezaměstnanosti na téměř deset procent. Jedním z nejvíce postižených sektorů je automobilový průmysl. V současnosti bojuje o přežití automobilka Opel, jejíž osud zaměstnává nejen její manažery, ale i přední evropské politiky. Způsob, jak se Evropa k problému postaví, napoví, co je pro ni klíčové při řešení hospodářské krize.
Boj o místa
Krátce poté, co vedení General Motors minulé úterý zveřejnilo plán na restrukturalizaci své dceřinné firmy Opel, svolala EU mimořádné setkání ministrů průmyslu věnované evropskému automobilovému průmyslu. Evropské vlády na něm tento pátek chtějí sjednotit své postoje k otázce státní pomoci Opelu. Své si řekne i Evropská komise, která má v rámci vnitřního trhu rozsáhlé pravomoci.
Z čistě obchodního rozhodnutí o budoucnosti Opelu se kvůli hrozbě ztráty tisíce pracovních míst stalo politické téma, které zaměstnává Evropskou komisi a pochopitelně vlády členských států, kde se továrny firmy nachází, tedy ve Španělsku, Belgii, Velké Británii, Polsku a Německu, kde má Opel firem nejvíc. Proto bude pro budoucnost automobilky klíčové, zda ji německá vláda podpoří. Na udržení Opelu ale závisí i přes 80 českých firem, které mu ročně dodají zboží za 13 miliard korun.
Kdo by se chtěl takového krasavce zbavit? Foto Opel
General Motors se zbavuje Opelu
Současná anabáze Opelu trvá již déle než rok. Na podzim roku 2008 se General Motors, mateřská společnost Opelu dostala do finančních potíží. V únoru 2009 GM vypracovala plán na zrušení 47 tisíc míst, z toho 26 tisíc mimo USA. Plán vyvolal v Evropě zděšení. Jediná šance pro Opel, jak přežít, znamenala oddělit se od GM. Ještě tentýž měsíc vznikl evropský podnik Opel/Vauxhall, který vypracoval záchranný plán, jehož součástí byl kromě restrukturalizace i prodej 55% akcií firmy.
O koupi Opelu měli zájem tři investoři – konsorcium kanadského výrobce automobilových součástek Magny a ruské banky Sberbank, čínská automobilka BAIC a belgická finanční skupina RHJ.
Výběr kupce se stal součástí předvolební kampaně před loňskými volbami do německého Bundestagu. Vláda chtěla ukázat, že dokáže udržet pracovní místa a slíbila, že pokud se GM rozhodne pro konsorcium Magna/Sberbank, poskytne kupci 4,5 miliard eur.
Na scénu vstupuje Komise
Aktivita německé vlády vyvolala protesty v Belgii, Velké Británii a Španělsku, které podezřívaly Německo, že za státní pomoc požaduje příslib, aby německé podniky byly ušetřeny škrtání pracovních míst. Do věci se vložila Evropská komise, která zkoumala, zda je státní pomoc v souladu s pravidly vnitřního trhu.
Komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová 16. října 2009 prohlásila, že má pochybnosti o legálnosti státní pomoci a požadovala od Berlína, aby státní pomoc nevázal na vítězství Magny/Sherbank, ale poskytl ji každému investorovi. Německo to v dopise následně přislíbilo.
|
Podle evropských pravidel mohou vlády poskytnout dotace pro pracovní místa k specifickým, úzce definovaným účelům: mohou pomoci firmě přesunout se do oblasti postižené ekonomickým poklesem za příslib vytvoření pracovních míst, která potrvají stanovený počet let. Během finanční krize také mohou nabídnout pomoc firmám, které nejsou schopné si samy zajistit kapitál. |
Zlomové rozhodnutí
GM ovšem mezitím miliardy z amerického státního rozpočtu zachránily před bankrotem. Americká automobilka se proto rozhodla Opel neprodat a vypracovala vlastní plán záchrany. Opel totiž disponuje vývojovým centrem pro moderní malé automobily, které General Motors v USA nemá. Navíc se firma obávala ztráty technologií do Ruska, kam konsorcium Magna/Sherbank plánovalo expandovat.
Rozhodnutí GM přijala s povděkem Velká Británie, která se obávala, že pokud Opel koupí konsorcium Magna/Sherbank, postihnou škrty hlavně jí. Naopak v Německu postup GM vyvolal velké rozhořčení. Za této situace se kvůli Opelu sešla v Bruselu Rada ministrů, která měla zabránit „dotační válce o udržení pracovních míst. Evropské státy a Komise se na ní dohodly na koordinovaném postupu.
Nový plán
Minulý týden představil šéf evropských aktivit General Motors Nick Reilly nový restrukturalizační plán, který počítá se státní pomocí od evropských vlád ve výši 2,7 miliardy eur. Německý ministr financí Rainer Brüderle už ale Opelu státní pomoc, kterou Německo nabízelo konsorciu Magna/Sherbank, poskytnout nechce.
|
Hlavní body restrukturalizačního plánu Zrušení 8300 pracovních míst v Evropě Uzavření dílen v nizozemských Antverpách s 2400 zaměstnanci Státní pomoc ve výši 2,7 miliard eur (1,5 miliardy od Německa, zbytek od Velké Británie, Španělska, Polska a Rakouska) |
Nyní je to naopak Německo, které po novém Komisaři pro hospodářskou soutěž Joaquínovi Almuniovi požaduje přísné zhodnocení plánu záchrany. Německo se hodlá záchranným plánem zabývat až po jeho prozkoumání Evropskou komisí. Ostatní „postižené státy se případné státní pomoci Opelu nebrání.
Podle interní zprávy Spolkového ministerstva hospodářství, o které informoval Der Spiegel, hrozí, že státní pomoc odteče do USA prostřednictvím licencí, za které Opel platí mateřské firmě. Žádný koncept na oddělení společností totiž nebyl předložen. Paradoxně by tak státní pomoc od evropských států dostala americká vláda, která při záchraně General Motors získala 60% akcií firmy.
O slovo se hlásí i postižené regiony
Brüderleho kritizují představitelé německých spolkových zemí, v kterých pobočky Opelu působí. Například město Bochum v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní – Vestfálsko, kde se na jaře konají volby, poškodil již nečekaný odchod Nokie. Ztráta Opelu by znamenala další ránu.
Podle Spiegelu předsedové vlád spolkových zemí již předem počítají, že ministerstvo financí peníze neuvolní. Jsou ochotni sami nabídnout celkem 750 milionů eur na podporu Opelu, požadují ale po GM závazek ve stejné výši.
Je automobilek v Evropě moc?
Podle bývalého komisaře pro průmysl a podnikání Güntera Verheugena je automobilový průmysl v Evropě předimenzovaný. Jeho nástupce Antonio Tajani zatím svůj názor nevyjádřil. V příštích dnech se uvidí, zda Evropská komise a členské státy dají přednost volné soutěži nebo upřednostní záchranu pracovních míst.
Případ prodeje Opelu ukazuje, jak je rozhodování na vnitřním trhu EU komplikované. Volná ruka trhu má v Evropě příliš mnoho „pomocníků. Řešení musí být přijatelné pro Evropskou komisi, která dohlíží na plnění pravidel vnitřního trhu, vlády, které hájí zájmy svých voličů a v neposlední řadě i protichůdné zájmy různých skupin jako jsou průmysl nebo odbory.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop