Kateřina Koubová, MfDnes, 4. února 2010
Francie poprvé odmítla dát občanství muži, který se do země přiženil a nutí svou ženu nosit burku
Francie vytáhla do svaté války s radikálním islámem. Parlament připravuje zákon, který upře všem ženám zahaleným do závoje i přes obličej sociální dávky nebo občanství. Ještě než vejde zákon do praxe, je tu exemplární příklad podobného ražení.
Ministr pro přistěhovalectví Eric Besson teď poprvé odmítl udělit občanství přistěhovalci, který se oženil s Francouzkou a nutí ji nosit burku, tedy závoj od hlavy až k patě s mřížkou před obličejem. Jeho národnost a jméno úřady tají, podle deníku Le Figaro jde o Maročana.
Ve Francii tak poprvé odmítli udělit vyženěné občanství kvůli tomu, jaký život žadatel vede a nutí k němu ostatní. Podle francouzského premiéra je to náboženský radikál a ve Francii pro něj „není místo. Levicový deník Libération to označil za zahájení ofenzivy proti nošení závojů na veřejnosti.
Děje se tak jen pár dní poté, co zvláštní parlamentní komise doporučila zpřísnění zákazu nošení závojů na veřejných místech. Kromě úřadů a škol by se opatření mělo rozšířit například na státní nemocnice a veřejnou dopravu.
Francie má jistě právo žádat po přistěhovalcích, aby ctili tradice republiky. Na druhou stranu je otázka, jestli právě burka nesplňuje jedno z hesel francouzské revoluce. V pytli jsou si všechny ženy, ošklivé i hezké, tlusté i tenké, rovny. Na snímku afghánské ženy v burkách okukují obchod s módou. Kabul, 29. září 2009. Foto AP
„Během pohovoru žadatel ostře odmítal principy rovnosti mužů a žen, odmítal sekularismus a přizpůsobení se a řekl, že své ženě zakazuje chodit s odkrytým obličejem, vysvětlil důvody ministr Besson. Událost snese srovnání s případem z roku 2008, kdy stát odmítl dát francouzskou občanku plně zahalené ženě z Maroka s ohledem na „nedostatek přizpůsobivosti.
Premiér Francois Fillon včera potvrdil, že se pod ministerský návrh podepíše, uvedla agentura AP. „Je to zákon. Občanský zákoník pamatuje na to, že lze odmítnout naturalizaci někomu, kdo nerespektuje hodnoty republiky, poznamenal včera premiér v rozhlasové stanici Europe1. „Nutí nosit burku, striktně odděluje místa pro ženy a muže a ženě by nepodal ruku. Dobrá tedy, pokud se tento pán nechce změnit, pak pro něj není v naší zemi místo. Nezasluhuje francouzské občanství, řekl premiér. Připomněl, že francouzská právní autorita Státní rada dala tomuto postoji doporučení s tím, že vnucovat plný závoj je v protikladu k hodnotám republiky.
Podle Le Figara patří Maročan i jeho žena k islámskému fundamentalistickému hnutí tabligů.
Pařížského advokáta Daniela Laprese, experta na právo přistěhovalců, odmítnutí nepřekvapilo. „Řekl bych, že těmi řečmi muž spíše bažil po výsledku, který dostal, řekl pro rozhlasovou stanici RMC.
Navzdory této kauze patří Francie v Evropě mezi země s otevřenou náručí. Vloni tam získalo občanství více než 108 tisíc cizinců. Přednost mají vysokoškoláci a obyvatelé bývalých kolonií. Zároveň má Francie stále větší problémy s přistěhovalci, respektive s jejich dětmi. Necítí se doma v zemi, která je kontroluje na každém rohu a diskriminuje, ale ani v zemi, odkud přišli jejich rodiče. Nenacházejí práci a bydlí na sídlištních předměstích. Jejich revolta čas od času vyústí v pouliční bitky.
Předměstí jsou pro mnohé politiky i policisty půdou, na kterou se neodvažují vstoupit, a právě fundamentalisté tady nabírají své ovečky.
Novinkou mezi nimi jsou trockisté vedení vystudovaným historikem a pošťákem Olivierem Besancenotem (jako Sarkozyho soupeř v prezidentských volbách skončil na pátém místě). Zákaz nošení závojů považuje jeho krajně levicová strana za diskriminační. Dokonce za ni bude jedna zahalená muslimka kandidovat v Provensálsku v blízkých regionálních volbách.
Autor: Kateřina Koubová
