Petr Zenkner, EUROSKOP, 17. října 2009
Na konferenci Forum 2000 proběhla i diskuse o rozdílech mezi evropským a americkým přístupem k řešení současné ekonomické krize. Na toto téma spolu debatovali profesor Michiganské university Jan Švejnar a bývalý člen bankovní rady ČNB Luděk Niedermayer.
Podle Švejnara se Evropa a Amerika liší ve schopnosti činit efektivní rozhodnutí. V USA také panuje větší tolerance pro nerovnosti mezi lidmi. Americkou a evropskou ekonomiku odlišuje menší míra regulace – důsledkem je rychlejší propad USA do recese, ale rychlejší oživení. V Evropě sociální systémy a méně pružný pracovní trh vytváří polštář, který brzdí nástup krize. Ta pak ale trvá mnohem déle.
USA se nebojí inflace
Švejnar varoval před názorem, že ekonomická krize skončila. Důležitý ukazatel nezaměstnanosti se navíc ještě dlouho bude pohybovat kolem 10 procent. Světová ekonomika je podle něj ve fázi přežívání. „Nikdo neví, jak moc je oživení závislé na balíčcích a jak bude pokračovat, až tyto náklady států nebudou, upozornil. Obamův balíček však považuje za oprávněný. „Podařilo se zamezit první vlně paniky, kdy nikdo nevěděl, kde je dno a jak moc velký propad krize způsobí, řekl.
Jak, kolik a zda vůbec nalít do narušeného systému peníze? Bankomat coby prase ve vídeňském Prateru. Ilustrační foto Euroskop
Američané věří, že masivní, ale krátkodobou státní podporou poptávky nastartují oživení. Státy EU jsou opatrnější a bojí se inflace. Razantnější opatření USA dle Švejnara umožňuje snadnější komunikace mezi centrální bankou (Fed) a ministerstvem financí. Lidé z obou institucí se dobře znají a dokážou utvořit tým. To je v případě Evropy mnohem těžší – je tu více hráčů (ECB a 27 ministerstev financí) i rozdílné pohledy na řešení krize.
Jsme v tom všichni
Recese podle Luďka Niedermayera srazila ekonomiky zpět na úroveň před 2-3 lety. Nejméně stejně dlouho bude trvat i oživení. Současná krize je prototypem globální krize a propojenosti světové ekonomiky. „Jsme všichni na jedné lodi více než si myslíme, varoval Niedermayer.
V krizi podle něj selhala kontrola finančních trhů a heslo posledních 30 let, že trh má vždycky pravdu. Dlouhodobě problematické jsou i makroekonomické ukazatele států – např. podpora poptávky ze strany vlád (kvůli volebním slibům) v době ekonomického růstu, místo reforem systémů a jejich příprava na horší časy.
Nový ekonomický systém?
Ekonomická krize přinesla jedinou jistotu – ekonomický cyklus není mrtvý a krize se bude opakovat. Podle Niedermayera je problémem také vytvoření iluze, že finanční trhy jsou jenom hra.
Niedermayer si položil otázku, zda je cílem návrat před krizi (tj. levné peníze pro všechny). Krize může vytvořit tlak na nová pravidla při podpoře exportu, který deformuje konkurenci (např. případ Číny), v otázce ekologických standardů atd. Podle Niedermayera ale není možné, aby stejná pravidla platila okamžitě pro všechny.
Švejnar připomněl, že krize sice přináší do hry nutnost větší regulace. To ovšem neznamená, že liberalizace obchodu přináší více nevýhod. Oddělil přitom liberalizaci u zboží a služeb, která je blahodárná, od segmentu finančních produktů, kde se nedostatek regulace naopak projevil negativně. Zatímco v oblasti finančnictví očekává větší regulaci, obchodní protekcionismus podle Švejnara ve větším měřítku nehrozí.
Šrotovné a krize v České republice
Oba ekonomové komentovali i dopad ekonomické krize na Českou republiku. Shodli se, že malá a otevřená česká ekonomika nemá prostředky na masivní podporou spotřeby ve formě balíčků a podpořili prioritu Topolánkovy i Fischerovy vlády na udržení zaměstnanosti.
Základem ekonomického postoje by podle Niedermayera měl být pragmatismus a ne ideologické střety pravice a levice o zdanění. Vyzdvihl špatnou implementaci protikrizových opatření a parlamentní kreativitu, která řadu dohodnutých opatření narušila.
Šrotovné ani jeden nepovažují za ideální. Švejnar si ale myslí, že případná negativa kompenzuje pro ČR výhodná účast na celoevropských řešeních. Lepší než šrotovné je podpora stavebnictví, kde může přinést větší multiplikační efekt. Nové auto si totiž těžko může dovolit nižší střední třída, která je krizí ohrožena. Niedermayer vyjádřil pro šrotovné pochopení. Dopad krize automobilového průmyslu by ekonomiku zasáhl více než propad ve stavebnictví.
Nárůst úroků dluhů o dalších 28 miliard
V diskusi se objevila rovněž otázka možného zadlužení, které oba považují za problém. Podle Švejnara je možné ještě utáhnout 40-50 procent HDP. Podle Niedermayera stojí Česká republika a její politici na rozcestí – může peníze neefektivně utratit a v budoucnu splácet mnohem více, nebo si nyní něco odepřít a mít z toho později zisk.
Niedermayer upozornil, že jen za nynější období krize v ČR, vzrostou úroky na správu státního dluhu o 28 miliard korun, což odpovídá výdajům na vysoké školy. Zadlužení 60 procent HDP odpovídá 120 miliardám korun na úroky, což je rozpočet několika ministerstev dohromady.
Niedermayer je v případě ČR skeptický i ohledně mantry znalostní ekonomiky a plánů na biotechnologické a farmaceutické továrny. Řada českých vědců si totiž podle něj pod tímto pojmem představuje průměrný český výzkum, který nic nepřináší.
Autor: Petr Zenkner, EUROSKOP
