Tereza Vávrová, EUROSKOP, 22. dubna 2009
Asociace Evropské hodnoty uspořádala 17. dubna v prostorách Nadace ABF seminář o Evropském parlamentu. Hlavní otázka, na níž se pokoušeli odpovědět m.j. jednotliví lídři kandidátek, zněla: „Jak dopadnou volby 2009 v celé EU a kdo uspěje v Čechách? Soudě podle vášnivé diskuse, letošní volby možná přinesou mnohá překvapení.
Volby do Evropského parlamentu (EP) nikdy nebyly „masovou událostí. Ač je přímá volba do EP zavedena již od roku 1979, volební účast stabilně klesá, a to i přesto, že EP získává stále více pravomocí. Poněkud paradoxně tak o cca 45% legislativních aktů EU rozhoduje mezi voliči nepříliš populární instituce. Po přijetí Lisabonské smlouvy by pak měl EP rozhodovat prakticky o všem. A právě to by mohlo přivábit k červnovým volbám víc voličů.
Faktor Bobošíková-Železný
Brněnský politolog Vlastimil Havlík charakterizoval české volby do EP takto: jde o druhořadé klání s nízkou volební účastí, v nichž prohrávají vládní strany. Jelikož jsou to volby s pouze jedním obvodem a rozdává se 22 mandátů, mají snadnější pozici malé strany se známými osobnostmi. Havlík českou praxi definoval „faktorem Bobošíková-Železný, který odkazuje k současné sestavě českých europoslanců, z nichž většina byla zvolena ne pro své politické kvality, nýbrž pro známé jméno.
Otázkou samozřejmě zůstává, nakolik budou letošní volby do EP referendem o vládní politice. Jelikož předchozí praxe nasvědčuje tomu, že v Čechách jsou tyto volby navzdory nízké účasti vnímány spíše jako „druhé národní než evropské, můžeme je do jisté míry považovat i za předzvěst předčasných parlamentních voleb na podzim.
Model Simona Hixe
Ovšem Havlíkovo stanovisko v mnohém upravuje model Simona Hixe. Před několika měsíci navštívil tento britský politolog Českou republiku a prezentoval zde svůj model odhadování výsledků voleb do EP. Vycházel jak z politické tradice každé země a ze současné situace, tak i z průzkumů veřejného mínění. Podle Hixe konkrétně v českém případě budou hrát jistou roli události posledních týdnů, na druhou stranu euroskeptický proud pravděpodobně neuspěje. V dnešním europarlamentu podle něj převažující středo-pravé síly budou letos nahrazeny středo-levou vůdčí konstelací. Co na to lídři českých kandidátek? Následující řádky můžeme vnímat i jako jejich představení.
Jan Dusík
Stranu Zelených vede do eurovoleb právník Jan Dusík, v současné době 1. náměstek ministra životního prostředí. Podle Dusíka je zásadním úkolem českého europoslance vysvětlit českým občanům důležitost EP, zviditelnit jeho práci a celkově zdůraznit evropská témata na českém území. Zelení zvolili tzv. zipovou kandidátku, na níž se podílejí jak politici z jejich strany, tak nezávislí odborníci. Jejich program se přirozeně točí kolem klimatických výzev, zejména akcentují energetickou bezpečnost a nízkouhlíkovou ekonomiku.
Na dotaz moderátora diskuse, kolik získají Zelení poslanců, Dusík odpověděl, že věří ve zisk dvou až tří mandátů. Jejich neúspěch z voleb minulých bude podle něj vyrovnávat zkušenost z podílu na vládě a českém předsednictví a mezinárodní kontext klimatických změn.
Jiří Havel
Sociálně-demokratický ekonom a v současné době především vysokoškolský pedagog Jiří Havel začal tvrzením, že: „Evropská politika se dávno stala politikou domácí. Havel se chce věnovat ekonomice, kde hodlá podporovat směr sociálně-tržního hospodářství, energetice a školství. Na dotaz, týkající se zapojení do frakce Evropské socialistické strany, kde je dnes ČSSD takřka neviditelná, reagoval Havel slovy, že „oponenti nevědí, o čem mluví. EDS je podle něj jen debatní platforma sociálně-demokratického směru. A co se týče počtu poslanců, řekl, že to jistě budí více než v předchozích volbách, v nichž sociální demokracie propadla.
Lukáš Macek
Ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií Lukáš Macek střídá na čele kandidátky SNK ED Josefa Zieleniece. Mackův program stojí především na tezi, že se bude snažit zapojit Českou republiku do důstojné, rovnocenné a vlivné Evropy. Proto má také jeho strana jako jednu z priorit Lisabonskou smlouvu. Současně – a zde se vymezil vůči ČSSD – požaduje udržení systému tržní ekonomiky. SNK ED, považující se za vůdčí pro-evropskou sílu v Čechách, by rádi získali tři europoslance.
Zuzana Roithová
Lékařka, bývalá ministryně zdravotnictví a senátorka Zuzana Roithová představila deset evropských priorit KDU-ČSL. Najdeme mezi nimi balancování mezi trhem a regulací, solidaritu a sociálně tržní hospodářství i prohlubování transatlantických vztahů.
Přímo v EP si KDU-ČSL klade za cíl hledání konsensu s liberálními proudy případně s evropskými socialisty, svou funkci tedy vidí ve zprostředkovávání a moderaci diskuse. Roithová odhaduje počet budoucích europoslanců své strany na tři.
Jan Zahradil
Dlouholetý český poslanec Jan Zahradil obhajuje stejně jako Roithová pozici lídra kandidátky. ODS v minulých volbách získala nejvíc, tedy devět poslanců, kteří podle Zahradila tvoří opozici vůči oběma federalistickým frakcím – socialistům a lidovcům. Integrace podle něj není odpověď na současné problémy Evropy, proto chce ODS založit s britskými konzervativci novou „antifederalistickou leč pro-evropskou frakci.
Na dotaz z publika, zda ODS nezastává poněkud paradoxní – protievropský – postoj v této evropské instituci reagoval Zahradil slovy: „být kritický k aspektům integrace neznamená být proti EU. ODS by ráda získala v letošních volbách do EP sedm poslaneckých křesel.
Autor: Tereza Vávrová, EUROSKOP
