Nikola Hořejš, E 15, 10. března 2009
Český a podle slov moderátora konference v Kalifornii také evropský prezident Václav Klaus včera zakončil svou další spanilou jízdu po Spojených státech. A ačkoliv se za svou politickou dráhu zrovna neproslavil otevřeností k odlišným názorům anebo vstřícností vůči svým oponentům, jedno mu rozhodně nelze upřít. Svůj virtuální miniduel s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem vyhrál, přinejmenším na body.
Stalo se tak vlastně jen díky jedné náhodě. Narazil totiž na oponenta, který o svých názorech přesvědčoval publikum ještě urputněji než Klaus a který také nikdy a za žádnou cenu nepřipouští, že by se snad mohl mýlit.
Z aktivisty lobbistou
„Gore byl prostě Gore, popsal jeden z účastníků konference chování asi nejznámějšího světového bojovníka proti globálnímu oteplování. Velmi výstižně. Nejen, že na konferenci úplně odmítl mluvit s novináři, ale na otázku snad jediného kritika v publiku odpověděl, že debata o klimatických změnách je již jednou provždy uzavřená a vůbec nemá cenu ji ještě vytahovat na světlo.
A když jej jiný vědec upozornil, že ve svém projevu míchá navzájem nesouvisející fenomény, namítl, že tu není kvůli vědě, ale kvůli tomu, aby zachránil svět před největší ekologickou katastrofou.
Alu Gorovi se nelze zase tolik divit. Boj klimatologů, environmentalistů i aktivistů za uznání, že globální oteplování způsobují svou činností lidé, trval více než patnáct let. Během nich se politici a analytici „alarmistům vysmívali a za podpory ropných a energetických koncernů vnášeli do debaty úmyslně zmatek.
A Gore se po zvolení Baracka Obamy prezidentem USA konečně dostává z pozice aktivisty do pozice vlivného lobbisty, který má moc něco prosadit. Náležitě si svou novou roli užívá a nechce se nechat otravovat nějakým českým šťouravým skeptikem.
Prezident a disident
Zato Václav Klaus přijel na konferenci jako pravý disident, jak o sobě sám rád říká. Byl proti všem, ba dokonce i proti byznysmenům. A tato role mu náramně seděla. Zkritizoval, co se jen dalo: pořádající Wall Street Journal, Obamu, Gora, Bushovu vládu, záchranné balíčky a samozřejmě také Evropskou unii.
Při jeho slovech, že za globální ekonomickou krizi mohou vlády a trh je bez viny, sice trochu běhá mráz po zádech, ale Klaus kritiku alespoň přednesl s humorem a nadhledem. Neurazil se ani ve chvíli, kdy ho moderátor napoprvé představil jako Václava Havla. V sále vyvolával disident Klaus jak potlesk, tak i smích.
Role outsidera prezidentu Klausovi prostě vyhovovala. Sám také několikrát řekl, že by nejraději mluvil jako nezávislý profesor ekonomie, který může věci říkat otevřeně a sám za sebe, nikoliv nutně za desetimilionový český národ.
Vítězství i prohra
Háček je ale v tom, že prezident země, která předsedá EU, si může na disidenta skutečně jen hrát. Až bude stejně jako Gore vysloužilým politikem, budou jeho názory určitě pořád provokativní a také zábavné.
Zatímco ve svém osobním souboji s Alem Gorem si možná přičetl malý bod, jako zástupce významné české ústavní funkce si opět další body ubral.
Autor: Nikola Hořejš, Washington