Marie Bydžovská, Euroskop, 9. února 2009
V rámci cyklu pravidelných veřejných setkání s tvůrci české zahraniční politiky uspořádal Ústav mezinárodních vztahů diskusi s Helenou Bambasovou, náměstkyní ministra zahraničí. Téma znělo „ekonomická dimenze zahraniční politiky ČR“. Už v úvodu paní náměstkyně zdůraznila věc, k níž se během přednášky několikrát vracela: je velmi obtížné shodnout se na definici českých národních zájmů, dokonce i v porovnání s obdobně velkými státy hledají Češi jen obtížně koncensus. Praktický příklad? Ministři několika po sobě jdoucích vlád se během deseti let nedokázali dohodnout na sloučení čtyř agentur, které se zabývají prosazováním ekonomických zájmů v zahraničí
V českém zájmu je liberalizovat světový obchod
Helena Bambasová definovala zásadní východiska ekonomických vztahů a následně i českých ekonomických zájmů. Česko je malá země na křižovatce zájmů velmocí, což – jak ukázala historie – nemusí být vždy výhoda. Jsme v celosvětovém srovnání bohatá země, která je orientovaná na vývoz. Protože naše schopnost obrany vlastních zájmů je omezená, je nutné, abychom se opírali o pevné spojenecké vazby. Vitálním zájmem ČR tedy je, aby usilovala o členství v organizacích, kde získá větší váhu, než by odpovídalo její velikosti.
Růst českého DPH, který však podle názoru Bambasové nevede nutně k růstu blahobytu, závisí na exportu. Proto je v zájmu ČR podporovat liberalizaci světového obchodu. Pro odpůrce celosvětové liberalizace, kteří argumentují tím, že 85 procent českého exportu směřuje do EU, vznesla Bambusová protiargumenty, které ukazují, že je v českém zájmu podporovat rozšíření liberalizace obchodu za hranice EU.
Prvním důvodem je reciprocita: pokud sami otevřeme své trhy zahraničním dovozcům, získáme nové exportní příležitosti. Druhým důvodem je „zdravý vliv konkurence, který by měl vést české výrobce k lepším výsledkům. Náměstkyně také věří, že v českém zájmu je rozvoj chudých zemí, k němuž by měla liberalizace přispívat.
Posledním argumentem je nutnost regulovat mezinárodní obchodní vztahy. Vzhledem ke komplikovanému mezinárodnímu prostředí není možné nechat je bez regulace, stejně jako to není možné např. v dopravě.
Jaká je úloha ekonomické diplomacie?
Oproti klasické diplomacii, jejíž význam upadá, úloha ekonomické diplomacie v současnosti narůstá. S některými státy a regiony dokonce máme téměř výhradně ekonomické vztahy. Jedná se např. o některé jihoamerické nebo africké státy.
Často zmiňovaný konflikt zájmů a hodnot je podle náměstkyně umělý. Česká snaha o ochranu lidských práv a podpora demokracie ve světě nejdou proti ekonomickým zájmům. I autoritativní státy jsou pragmatické a dají přednost dobrým firmám a dobrým obchodním možnostem před ideologickými nebo politickými zájmy. Jako jedinou výjimku zmínila Kubu.
Úkoly české ekonomické diplomacie jsou podle Bambasové aktivní členství v EU a v dalších ekonomických uskupeních, podpora liberalizace světového obchodu, péče o dobré bilaterální obchodní vztahy a kvalitní bilaterální smlouvy – a v neposlední řadě získávání dobrých exportních příležitostí.
Jedním z úkolů v evropských záležitostech je naučit se odhalovat skryté ekonomické zájmy a také je využívat. Za prosazením některých evropských směrnic jsou obchodní zájmy, které nemusí být na první pohled zřejmé. Jako příklad uvedla náměstkyně známou směrnici o zakřivení banánů, která není důkazem bizarnosti evropské legislativy, ale podporou producentů banánů ze závislých území evropských států oproti producentům např. z Venezuely. Dalším příkladem je směrnice o ekologických žárovkách, za kterou loboval stát, jehož firma vyrábí žárovky s danými parametry.
Země, kterými by se česká ekonomická diplomacie chtěla inspirovat, leží především na severozápad od našich hranic. Jako příklad uvedla Dánsko nebo Nizozemí. Připouští však, že jejich situace je oproti české poněkud odlišná, mimo jiné proto, že především v Nizozemsku sídlí velké množství významných nadnárodních firem.
Českým specifikem jsou vztahy s východoevropskými státy. Měli bychom proto podle Bambasové využít kontakty a podobnou mentalitu pro vyhledávání investičních příležitostí v postsovětských státech. Ztrátu pozic v těchto oblastech nelze přičítat pouze na vrub státní správy. Podle náměstkyně totiž často o investice v těchto oblastech neměly české firmy zájem.
Ekonomická diplomacie v hospodářské krizi
V diskuzi mluvila Bambasová o vztazích s nově jmenovanou Národní ekonomickou radou vlády (NERV) a o roli ekonomické diplomacie při řešení hospodářské krize. Ačkoliv vztahy mezi ekonomickou diplomacií a Národní ekonomickou radou vlády nejsou institucionalizované, přesto spolu podle náměstkyně ministra zahraničí komunikují na neformální bázi a obě strany považují podporu exportu za důležitou strategii při potlačování důsledků hospodářské krize.
V době krize neplánuje náměstkyně Helena Bambasová nová opatření pro ekonomickou diplomacii, spíše chce zintensivnit a urychlit dosavadní plány. Hlavní důraz by měl být kladen na spolupráci s vědou a výzkumem – dále je třeba věnovat pozornost mimopražským regionům a pacovat s lokálními zahraničními experty.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
