Jacques Rupnik, Respekt, 8. prosince 2008
Evropa si až na (středoevropské) výjimky přála vítězství Baracka Obamy, a to nebylo dobré znamení pro jeho šance. Přála si také vítězství Ala Gorea a o čtyři roky později Kerryho a víme, jak dopadli. Takže v „normální“ situaci zjištění, že 93 % Evropanů si přeje vítězství Obamy, spíše znamenalo, že asi bude poražen. Leč nejsme v „normální“ situaci. Zavržení Bushe, jehož popularita – pokud lze vůbec použít toto slovo – je na dně, a zhroucení finančního systému byly dva důležité faktory, které pomohly vítězství kandidáta s obrovskou přízní v zahraničí.
Co to může znamenat pro evropský vztah k Americe? Téměř okamžitou změnu pohledu na symbol americké moci, a tudíž možnost rozlišit antiamerikanismus a „antibushismus. Bush představoval „americkou misi vést „válku proti terorismu nebo „šířit demokracii. Obama spíše představuje pro Evropany (a nejen pro ně) „americký sen, zemi rovných šancí i pro totální outsidery.
Hospodářský kontext, ve kterém přichází nová politická příležitost, je ovšem na obou březích Atlantiku mimořádně nepříznivý a krize většinou znamenají sklon k ochranářství a ještě tvrdší konkurenci (Boeing v. Airbus apod.). Může ale také vést k opačnému zjištění, že v této krizi (jejíž původ je sice v Americe) jsou postiženi všichni a musí koordinovat odpovědi. Amerika po čtvrt století razila globalizovaný trh bez bariér a regulací. Není vyloučeno, že evropský model koordinovaného a regulovaného trhu se může osvědčit jako lepší odpověď na krizi.
Testovací otázky
Třetí změna důležitá pro Evropu je přechod od americké jednostrannosti v zahraniční politice za pomoci „koalice ochotných k obnovenému dialogu s evropskými partnery. Z dopisu evropských ministrů zahraničí Obamovi známe témata, o kterých chtějí jednat : od životního prostředí po obchod (nic nového pod sluncem). Hlavní test ale přijde, jakmile se nový americký prezident obrátí na Evropany se žádostí o podporu v hlavních mezinárodních bezpečnostních otázkách.
Obama slíbil stažení vojsk z Iráku, ale získá větší podporu spojenců v Afghánistánu? Obama vyjádřil ochotu jednat s Íránem, ale co budou Evropané ochotni udělat, když jednání nikam nepovede? Evropané také čekají od nového prezidenta „vyváženější politiku v izraelsko-palestinském konfliktu. Podle toho, co Obama opakoval během kampaně, je však pravděpodobné, že se nedočkají. A potvrdí Obama záměr předešlé vlády vybudovat protiraketový štít se základnami v Polsku a Česku a jaké to bude mít následky pro vztah k Rusku?
Jen zmínit tyto otázky stačí ke zjištění, že velké očekávání „Obama efektu způsobí alespoň částečné zklamání. Důležitější však je, že pro Evropany už nebude možné vymlouvat se na Bushe, a tudíž bude těžší říci spojenci „ne. A bude tu také opačné očekávání ze strany Ameriky, že překlenou propast mezi rétorikou a skutečností. A to znamená vědět, co vlastně Evropa chce.
Autor: Jacques Rupnik, francouzský politolog a novinář