05.02.2016
čtk
Ekonomika Evropské unie vykáže v letošním roce vzestup o 1,9 procenta, v příštím roce pak růst hrubého domácího produktu dosáhne dvou procent. ve své zimní makroekonomické předpovědi to uvedla Evropská komise. Pro eurozónu komise na letošek předpokládá růst o 1,7 procenta, v roce 2017 pak o 1,9 procenta.
Čísla se v zásadě neliší od údajů, které komise uváděla v poslední prognóze loni na podzim, kdy předpokládala růst eurozóny na úrovni 1,8 procenta. Výrazně ale vzrostla míra rizika, že ekonomika nakonec posílí méně, především v důsledku vnějších vlivů. Dopad na ni však může mít i propad důvěry v samotnou EU v důsledku vnitřního dění v Unii, který může ovlivnit míru investic.
Na druhou stranu komise zdůrazňuje také silnější a trvalejší efekt některých faktorů, které růst hospodářství podporují. Také mezi ně patří nízké ceny ropy, ale i příznivé finanční podmínky a levné euro.
Nezaměstnanost v EU by se letos měla snížit na 9 procent
I v letošním roce bude v eurozóně pokračovat období s velmi nízkou inflací, prognóza ji odhaduje na 0,5 procenta. V příštím roce by už vyšší mzdy a rostoucí domácí poptávka i určité zdražení ropy měly inflaci eurozóny posunout k úrovni 1,5 procenta. Také v celé EU by letos měly ceny růst o 0,5 procenta, o rok později o 1,6 procenta.
Snižovat se má nezaměstnanost, i když pomaleji než loni. V eurozóně by se z loňských 11 procent měla míra nezaměstnanosti snížit letos na 10,5 procenta a na 10,2 v roce 2017. V celé osmadvacítce by z letošních 9,5 procenta měla klesnout letos na procent devět a v příštím roce na 8,7 procenta.
Komise: Široké omezení Schengenu by mohlo být rizikem pro růst
Potenciálním rizikem pro růst by bylo i široké omezení schengenského prostoru a dopady, který by takový vývoj měl na jednotný vnitřní trh.
Také důsledky nezvládnutí politických těžkostí, jako je řízení migračních toků, na celoevropské úrovni mohou spustit dění, které růst v Evropě ovlivní negativně, varuje prognóza.
Způsob, jakým veřejnost vnímá vysoké počty uprchlíků, může podle prognózy zhoršit její důvěru ve výkon ekonomiky, a snížit tak soukromou spotřebu.
Moscovici: O britském odchodu neuvažujeme
„Není to v předpovědi, protože o tom vůbec neuvažujeme,“ odpověděl eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici na otázku, proč prognóza nezmiňuje důsledky možného odchodu Británie z EU po referendu, které se má uskutečnit do konce roku 2017. Komise podle něj spolupracuje na tom, aby Britové v reformované unii zůstali a „cítili se v ní dobře“.
Moscovici ale před novináři upozornil na trvající hrozbu, kterou by mohlo představovat zhoršení hospodářské situace v Řecku.
Externí faktory: geopolitická nejistota i vývoj na čínských trzích
„Méně příznivé poměry ve světě představují určité riziko, a proto musíme být dvakrát tak ostražití. Čeká nás více práce, abychom posílili investice, zvýšili správným způsobem konkurenceschopnost a dokončili nápravu našich veřejných financí,“ poznamenal Moskovici.
Mezi externími faktory prognóza zmiňuje oslabený celosvětový obchod a sílící geopolitickou a politickou nejistotu.
Upozorňuje ale také na možný nižší než očekávaný výkon rozvíjejících se trhů, vývoj čínské ekonomiky nebo možnost, že růst úrokových sazeb v USA rozkolísá světové trhy s dopadem právě na rozvojové ekonomiky.
Evropský export by mohl negativně ovlivnit i další pokles cen ropy, protože výrazně sníží poptávku ze strany těžebních zemí.
Autor: čtk, Euroskop
