24.03.2015
čtk
Německý ústavní soud chce po Spolkové radě, aby dodala další důkazy o tom, že v krajně pravicové Národnědemokratické straně Německa (NPD) už nejsou státem placení informátoři. Spolková rada přitom zákaz NPD požaduje. Žádost o zákaz extremistické strany v roce 2003 přitom neuspěla ze stejných důvodů.
Nová iniciativa, která usiluje o zákaz NPD, se od počátku potýkala s pochybnostmi o tom, že by mohla uspět. Ani německá vláda, ani Spolkový sněm se k ní nepřipojily. NPD v posledních volbách do Spolkového sněmu v roce 2013 získala sice jenom 1,3 procenta hlasů, ale je zastoupena v zemském sněmu Meklenburska-Předního Pomořanska.
Spolková rada reprezentující vlády 16 německých spolkových zemí v roce 2013 podala podnět k zákazu NPD. Spolková rada NPD považuje za xenofobní, rasistickou a antisemitskou stranu, která podle ní porušuje spolkovou ústavu.
Zemské vlády uvádí, že nová žádost informace neobsahuje informace od placených informátorů zevnitř strany. Ústavní soud ale požádal o další důkazy o pravdivosti těchto tvrzení. Spolková rada musí dokázat, že tajní informátoři v grémiích strany byli odpojeni před získáváním podkladů pro podání podnětu k zákazu strany. Spolková rada má také doložit, že v její žalobě nejsou informace od tajných služeb.
V roce 2003 německý ústavní soud odmítl tehdejší žádost o zákaz strany, a to z toho důvodu, že část důkazů pro NPD dodali informátoři placení vládou, kteří uvnitř strany působili. To, že ústavní soud v nové iniciativě z roku 2013 vyžaduje dodání dalších důkazů, podle pozorovatelů naznačuje, že v proces, který má rozhodnout o případném zákazu strany, nastala komplikace.
Autor: čtk
