02.10.2013
čtk
Romové, Židé nebo příslušníci dalších menšin, již mohou zastávat nejvyšší politické posty v Bosně a Hercegovině. Dosud tomu bránila ústava. Na změně jednoho jejího článku se dohodli místní politici. Šlo o překážku, která Bosně bránila v podání přihlášky o vstup do Evropské unie.
Bosna chtěla podat přihlášku už loni, ale žádost o členství blokovala především skutečnost, že Bosna nedokázala uvést svou ústavu do souladu s evropskou listinou lidských práv a výrokem Evropského soudu pro lidská práva z roku 2009. Podle něho části bosenské ústavy diskriminují národnostní menšiny.
Sčítání lidu
V Bosně a Hercegovině také s podporou Evropské unie probíhá první sčítání lidu po 22 letech. Poslední se konalo v roce 1991, tedy těsně před občanskou válkou v letech 1992-1995. Sčítání potrvá do 15. října, oznámení úplných výsledků se očekává až příští rok.
Údaje o počtu obyvatel celostátní Statistické agentury BaH a statistických úřadů dvou entit tvořících Bosnu od konce války – muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republiky srbské (RS) – se pohybují kolem 3,8 milionu lidí.
Očekává se, že sčítání vnese více světla do toho, jak válka demografický obrázek země. Podle odhadů během více než tří let bojů zahynulo 100.000 až 200.000 lidí. Navíc přes dva miliony obyvatel musely opustit svoje domovy.
Podle sčítání provedeného v roce 1991 těsně před počátkem rozpadu někdejší socialistické jugoslávské federace měla Bosna 4,4 milionu obyvatel. Z nich se 43,5 procenta označilo za Muslimy jako národnost, 31,2 procenta se přihlásilo k srbské národnosti a 17,4 procenta k chorvatské. Pět procent uvedlo, že jsou Jugoslávci (tehdejší ústavou rovněž uznávaná národnost).
Autor: Euroskop
