10.09.2013
čtk
Návrh Evropské komise na omezení výše poplatků, které si banky mezi sebou účtují při transakcích s platebními kartami, ohrozí další rozvoj bezhotovostního platebního systému a zdraží jiné bankovní služby. Bude tak mít opačný účinek, než Brusel zamýšlí. Vyplývá to ze závěrů studie Vysoké školy ekonomické v Praze.
Nyní se tento poplatek pohybuje mezi 0,6 až 1,2 procenty z platby. Komise plánuje u debetních karet omezení výše poplatků nanejvýš na 0,2 procenta hodnoty platby a u kreditních karet na 0,3 procenta. Opatření má podle komise snížit náklady držitelů karet i obchodníků.
Regulace mezibankovního poplatku fakticky zastaví rozvoj trhu a znevýhodní Česko v porovnání s dalšími evropskými státy, kde situace na trhu umožňuje realizovat úspory z rozsahu bez dodatečných nákladů, stojí v závěru studie. V krátkém období prý sice sníží náklady obchodníkům, v delším časovém horizontu ale povede ke zvýšení cen platebních služeb pro koncové spotřebitele.
K snížení cen nedojde
„Mezibankovní poplatek představuje motivační prvek bank a platebních společností pro rozvoj celého bezhotovostního platebního systému,“ uvedl jeden z autorů studie Milan Damborský ze Střediska regionálních a správních věd a Katedry institucionální ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE. Regulace poplatku může podle něj celé odvětví dlouhodobě utlumit.
Cílem opatření Evropské komise je sice podpořit rozvoj bezhotovostních služeb a snížit náklady obchodníků, ale podle Damborského bude výsledný účinek přesně opačný. Díky mezibankovnímu poplatku banky investují do nových technologií, podporují nové terminály a další platební služby.
Evropská komise uvádí, že regulace podpoří obchodníky, kteří budou moci snížit o cenu uvedený poplatek. S tím však Damborský nesouhlasí. „Vzhledem k nepružnosti cen směrem dolů k žádnému snížení pravděpodobně nedojde. Evropská komise fakticky způsobí, že banky již nebudou motivovány rozvíjet bezhotovostní platební systém a k dosažení zisků budou využívat jiné prostředky, např. zvýšením poplatku za vydání platební karty. Klienti tak zaplatí stejně a dostupnost služeb bude menší,“ dodal Damborský.
Regulace prý ušetří obchodníkům až 6 miliard eur ročně
Komise také na konci července navrhla zakázat příplatek, který si účtují některé společnosti za platby kartami. Nejčastěji tento příplatek, který může dosahovat až deset eur (260 korun), účtují aerolinky. Podle komise může tento zákaz ušetřit spotřebitelům 730 milionů eur (19 miliard korun) ročně.
Limit mezibankovních poplatků u plateb kartou by mohl obchodníkům ušetřit až šest miliard eur ročně, tvrdí komise. Omezení bude nejprve zavedeno u přeshraničních transakcí, tedy u případů, kdy majitel karty s ní platí v zahraničí. Po 22 měsících má limit platit i pro vnitrostátní platby.
Poplatek účtuje banka obchodníka bance majitele karty. Smyslem mezibankovního poplatku je podělit se o náklady na transakci a o rizika spojená s platbou. Výši určují společně banky a společnosti vydávající karty jako Visa a MasterCard. Podle komise však banka obchodníka přenáší mezibankovní poplatek na obchodníka v podobě poplatků. Obchodník to pak přenese do ceny zboží či služby, aniž si toho je vědom zákazník – i ten, který platí hotovostí.
Výše mezibankovních poplatků se výrazně liší mezi členskými státy. V Česku patří podle komise v Evropské unii k nejvyšším – u Visa i MasterCard se v průměru pohybuje kolem 1,2 procenta. Vyšší úroveň je jen v Polsku, na Kypru, a v případě Visa v Německu.
V roce 2011 bylo v EU vydáno 727 milionů platebních karet. Objem transakcí dosáhl 1,9 bilionu eur (49 bilionů korun). Visa a MasterCard ovládají asi 90 procent tohoto trhu. Obchodníci platí svým bankám za karetní transakce asi 13 miliard eur. Aby návrh EK vstoupil v platnost, musí jej schválit členské země a Evropský parlament.
Autor: Euroskop
