04.09.2013
čtk
Evropa spoléhá v řešení syrské krize na OSN. Německá kancléřka Angela Merkelová v parlamentu prohlásila, že chce využít i tu „nejmenší příležitost“ k tomu, aby Rada bezpečnosti OSN nakonec dospěla ke společné reakci na srpnový chemický útok. Stejný signál vyslala i Evropská unie. Jediným evropským spojencem USA v této otázce zůstává Francie.
Kancléřka Merkelová nicméně připustila, že nalezení shody v Radě bezpečnosti OSN není pravděpodobné, zejména s ohledem na „zarputile“ odmítavý postoj Moskvy a Pekingu. Dále zdůraznila, že se německá armáda do žádné protisyrské vojenské akce nezapojí.
Zdrženlivost v Berlíně převládá i přesto, že samo německé vedení má prý informace potvrzující odpovědnost režimu Bašára Asada za zplynování stovek Syřanů na předměstí Damašku. Časopis Der Spiegel s odvoláním na důvěrné informace šéfa rozvědky BND Gerharda Schindlera napsal, že chemický útok byl velmi pravděpodobně dílem syrského režimu.
Zdrženlivá je v hodnocení syrské krize i Evropská unie, která rovněž spoléhá na Radu bezpečnosti OSN. Před definitivním vyjádřením je podle mluvčího EU třeba počkat na závěrečné výsledky vyšetřování inspektorů OSN. „Doufáme, že se Rada bezpečnosti OSN a mezinárodní společenství chopí své odpovědnosti, ale počkejme na závěrečné informace,“ řekl mluvčí s tím, že použití chemických zbraní EU ostře odsuzuje.
Vojenský útok podporuje v EU jen Francie
Francouzský prezident Francois Hollande vyzval Evropskou unii, aby k syrské krizi zaujala jednotný postoj. Paříž ohledně vojenské akce počká na rozhodnutí amerických zákonodárců. Francie je fakticky jedinou západní zemí, jež je ochotna se zapojit do potrestání Sýrie za údajné použití chemických zbraní proti civilistům a povstalcům.
Americký prezident Barack Obama poslal minulý víkend do Kongresu návrh rezoluce schvalující vojenský zásah v Sýrii. O dvoustránkovém dokumentu mají po návratu z prázdnin hlasovat členové obou komor amerického parlamentu. První zasedání po letní přestávce začne v pondělí 9. září.
Nový poplach v regionu zmítaném spekulacemi o chystaném vojenském úderu USA včera vyvolala zpráva ruského velení o startu dvou balistických raket, které z centrálního Středomoří zamířily východním směrem. Alarmující informace o záhadné vojenské operaci vnesla neklid na finanční trhy, cena ropy na světových trzích poskočila o víc než dolar.
Jasno do věci vneslo až prohlášení izraelské armády, která ve Středomoří v rámci izraelsko-amerických manévrů testovala svůj protiraketový systém. Izrael ve Středozemním moři odpálil raketu, jež se stala cvičným cílem pro systém protivzdušné obrany, který s finanční podporou Pentagonu židovský stát buduje. Raketa byla odpálena v 08:15 SELČ, tedy zhruba ve stejné době, kdy start raket zachytily i ruské radary. Po odpálení dopadla do moře, aniž způsobila jakékoli škody.
Autor: Euroskop