19.04.2013
čtk
Ministři zahraničních věcí zemí Visegrádské čtyřky se podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga postavili proti případnému rozšíření tohoto seskupení čtyř středoevropských států o Slovinsko. Schwarzenberg to řekl novinářům v Bratislavě, kde se spolu s kolegy z Maďarska, Polska a Slovenska zúčastnil mezinárodní konference Globsec. O možném vstupu Lublaně do V4 nedávno hovořil český prezident Miloš Zeman.
„My jsme o tom mluvili a máme na to shodný názor – není to účelné. My tak dobře spolupracujeme právě proto, že jsme malá skupina. Když to rozšíříte, tak pomalu bude třeba vytvořit sekretariát a jiné instituce, co nechceme,“ řekl Schwarzenberg, podle kterého za posledních 20 let bylo představeno několik návrhů přijmout do V4 další země.
Rozšíření seskupení nastínil český prezident Zeman začátkem dubna během návštěvy Slovenska. Zeman hovořil o svém „upřímném přání“ rozšířit visegrádskou skupinu o pátého člena, kterým by podle něj mělo být Slovinsko.
Takový krok by podle Schwarzenberga nebyl vhodný ani kvůli existující spolupráci uvnitř V4. „My máme své vlastní zájmy, které jsou velice shodné. Když bychom se chtěli rozšířit, tak bychom museli také o Rakousko, to má ale jiné problémy,“ poznamenal český ministr zahraničí, jenž spolu s kolegy z visegrádské skupiny na konferenci o zahraniční politice a bezpečnosti Globsec diskutoval o možnostech prohloubení spolupráce mezi svými zeměmi například v energetice. Šéfové diplomacií zemí V4 rovněž podepsali deklaraci, kterou se přihlásili k užší spolupráci členských států EU v oblasti společné bezpečností a obranné politiky.
Rozhodnutí o vytvoření visegrádské skupiny padlo v únoru 1991 v maďarském Visegrádu za účasti tehdejších prezidentů Československa, Polska a Maďarska Václava Havla, Lecha Walesy a Józsefa Antalla. Do tohoto seskupení se po rozdělení Československa zapojily oba nástupnické státy bývalé federace.
Autor: Euroskop
