26.03.2013
čtk
Záchranný plán pro Kypr, který mimo jiné předpokládá konfiskaci části nepojištěných bankovních vkladů, nebude modelem pro řešení bankovních problémů i v dalších zemích eurozóny. Šéf tzv. Euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny, Jeroen Dijsselbloem tak podle agentury DPA zmírnil svůj komentář, který využití Kypru jako příkladu naznačoval. Přístup podle kyperského scénáře by znamenal radikální odklon od dosavadní praxe, kdy problematické banky v eurozóně zachraňovali v podstatě evropští daňoví poplatníci.
K restrukturalizaci bank budou muset podle šéfa Euroskupiny přikročit i další země měnové unie, zejména ty, kde je bankovní systém podobně přebujelý jako na Kypru. Dijsselbloem, který je také nizozemským ministrem financí, to prohlásil v rozhovoru s agenturou Reuters a listem Financial Times.
„Jestliže bude nějaká banka ohrožena, naše první otázka by měla znít: ‚Co s tím v bance uděláte? Co můžete udělat pro rekapitalizaci?‘ Pokud toho banka sama nebude schopna, budeme mluvit s akcionáři a věřiteli a požádáme je o příspěvek k rekapitalizaci, a jestliže to bude nutné, i držitele nepojištěných vkladů,“ řekl šéf Euroskupiny.
Na otázku, co by mohl nový přístup znamenat pro země s vysokým podílem bankovního sektoru na ekonomice jako Lucembursko nebo Maltu, nebo pro země s problematickými bankami jako Slovinsko, Dijsselbloem řekl, že budou muset velikost bank omezit. „Znamená to, že to musí řešit dříve, než se dostanou do potíží,“ dodal.
Dijsselbloem otočil
Po několika hodinách se ale interpretaci svých slov pokusil zmírnit. Právě využití Kypru jako možné předlohy pro řešení krizí v problematických zemí vyvolalo na burze obavy a vedlo k oslabení eura. „Kypr je zvláštní případ s neobyčejnými výzvami,“ uvedl Dijsselbloem ve sdělení, které mělo jeho původní rozhovor s Reuters a Financial Times upřesnit. „Makroekonomické adaptační programy jsou pro postižené země šity na míru a nebudou využity jako modely či předlohy.“
Plán pro Kypr, který ministři financí eurozóny schválili, předpokládá rozsáhlou restrukturalizaci a uzavírání kyperských bank, omezení finančního sektoru na ostrově a postižení velkých vkladů a věřitelů bank. Nepojištěné vklady u největšího finančního ústavu Bank of Cyprus budou zmrazeny, dokud banka neprojde restrukturalizací, a potřebný kapitál se odčerpá z vkladů nad 100 tisíc eur (2,58 milionu korun).
Dosavadní praxe zachraňování bank daňovými poplatníky musí skončit, řekl původně Dijsselbloem, který se stal šéfem Euroskupiny teprve v lednu. Vhodná doba je pro to podle něj právě teď, kdy se finanční trhy uklidnily a klid na nich zůstal i během kyperské krize.
Pokud by se Dijsselbloemův návrh prosadil, znamenal by konec plánu, který eurozóna přijala teprve loni v létě. Tehdy se dohodla, že záchranný fond ESM by měl přímo rekapitalizovat ohrožené banky, aby se přerušilo smrtící spojení mezi krachujícími bankami a vládami, které jsou nuceny je sanovat, čímž ale zvyšují svou zadluženost.
Autor: Euroskop
