07.12.2012
čtk
Evropská centrální banka (ECB) prudce zhoršila výhled vývoje hrubého domácího produktu zemí eurozóny na příští rok na -0,9 až +0,3 procenta. Uvádí se to v nové prognóze, kterou ECB ve čtvrtek zveřejnila. Doposud banka předpokládala, že růst HDP eurozóny bude příští rok v pásmu -0,4 až +1,4 procenta. Proti původním odhadům bude mírně horší i letošní rok.
Předpokládáme, že ekonomika eurozóny bude slabá i v příštím roce, řekl prezident ECB Mario Draghi. Postupné oživení by mělo začít až koncem roku 2013, dodal na tiskové konferenci po zasedání bankovní rady ECB. Ta podle všeobecného očekávání analytiků nechala základní úrokovou sazbu na historickém minimu 0,75 procenta.
Střední hodnota odhadu vývoje HDP na příští rok tak činí -0,3 procenta, zatímco v zářijové prognóze činila +0,5 procenta. To znamená, že s růstem ekonomiky eurozóny nelze počítat dřív, než během roku 2014. Záležet ale do značné míry bude na oživení globální ekonomiky, a tedy na růstu poptávky v zahraničí. ECB prognózu aktualizuje každého čtvrt roku.
ECB zvažuje negativní sazby
Draghi řekl, že ECB se zabývala také otázkou negativních depozitních sazeb, nakonec k nim ale nepřijala žádné rozhodnutí. Smyslem negativních sazeb, o kterých se teď živě debatuje například v Japonsku, je donutit komerční banky, aby na účtech u ECB nehromadily hotovost a volné peníze poskytly ve formě úvěrů firmám i jednotlivcům.
Rada guvernérů ECB i nadále počítá s rizikem dalšího zhoršení výhledu ekonomiky eurozóny. Rizika se většinou týkají nejistoty kolem řešení dluhové krize a politických rozhodnutí v eurozóně, řekl Draghi. Zapomínat nelze ani na rizika ve Spojených státech, kde řeší takzvaný fiskální útes. Tedy hrozbu, že případné zvyšování daní a snižování výdajů negativně ovlivní tamní ekonomiku.
Inflace nehrozí. Sazby zůstanou dole
Draghi řekl, že ECB sazby nesnížila mimo jiné kvůli tomu, že v některých zemích eurozóny jsou vysoké nepřímé daně a na vzestupu jsou i ceny energií. Byla zde široká diskuze, shodli jsme se ale na tom, že necháme sazby beze změn, řekl Draghi. Nastínil tak, že názory na to, jakým směrem by se ECB měla vydat, se značně lišily.
ECB hodlá nadále poskytovat bankám z eurozóny hotovost v neomezených objemech. To znamená, že každá banka dostane tolik peněz, o kolik požádá. ECB má k tomuto účelu program refinančních operací, který má v úmyslu v nezměněné podobě zachovat alespoň do července 2013.
Co s Řeckem a Španělskem?
Draghi se zmínil také o Řecku a Španělsku. V případě Řecka hovořil o nabídce odkupu státních dluhopisů, kterou Atény předložily začátkem týdne. Všude teď slyšíte, že po soukromém sektoru se toho chce až moc. Já si ale myslím opak: až moc už se toho chtělo po veřejném sektoru. Celý ten program financuje veřejný sektor, tedy z veřejných peněz, sdělil Draghi na dotaz jednoho z novinářů.
Ke Španělsku pouze řekl, že záleží na jeho vládě, zda požádá o aktivaci programu OMT. Ten předpokládá, že ECB začne nakupovat státní dluhopisy té země, která o pomoc požádá. Hlavním smyslem programu OMT je snížit výnosy z dluhopisů, a ulevit tak dané zemi při obsluze státního dluhu. Madrid ale dosud vždy tvrdil, že akutní potřebu žádat o pomoc nemá, zároveň ji ale ani nevyloučil.
Autor: Euroskop
