21.11.2012
čtk
Řecko je zděšeno výsledkem jednání ministrů financí eurozóny, kteří se opět nedokázali shodnout, zda je možné Řecku poskytnout další část záchranného úvěru. Řecký premiér Antonis Samaras řekl, že v sázce není jen budoucnost Řecka, a vyzval eurozónu, aby další část úvěru uvolnila. Spory o technické záležitosti podle Samarase nejsou dostatečným důvodem k tomu, aby věřitelé další část úvěru odmítli uvolnit.
Řecko stále čeká na 31,5 miliardy eur (asi 800 miliard Kč), které mělo dostat už v červnu. Kvůli skluzu v plnění dohodnutých podmínek ale eurozóna uvolnění této tranše neustále odkládá. Řecko už mezitím schválilo další úspory a doufalo, že tentokrát peníze dostane.
Do jednání takzvané Euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny, se přitom vkládaly velké naděje. Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová kvůli úterní schůzce zkrátila cestu po Asii, aby se mohla schůzky v Bruselu zúčastnit.
Naši partneři, včetně MMF, rovněž musejí dělat to, k čemu se zavázali, upozornil Samaras, jehož citovala agentura Reuters. Premiér tak připomněl, že když Řecko svým věřitelům vyhovělo a schválilo další úspory, měli by se ke svým slibům přihlásit i věřitelé. Mluvčí řecké vlády poznamenal, že Samaras se ve čtvrtek v Bruselu setká s šéfem Euroskupiny Jeanem-Claudem Junckerem.
Spor o sestřih dluhu
Spolustraník německé kancléřky Angely Merkelové Norbert Barthle přitom varoval před názorem, že by země eurozóny měly přistoupit na odpis části řeckého dluhu. Podle Barthleho, který má v konzervativní straně křesťanských demokratů (CDU) na starosti rozpočet, by takový postup vyslal fatální signál směrem k dalším zemím, které čerpají mezinárodní finanční pomoc. Navíc by se tím neřešila podstata problémů, které jsou za současný stav řeckých financí zodpovědné.
Barthle rozhlasové stanici Deutschlandfunk řekl, že jej nepřekvapuje, že se ministři financí na schůzce v Bruselu na ničem nedohodli. Podstata je podle něj právě v odlišných názorech na to, jak dostat zadlužení Řecka na udržitelnou úroveň. Šéfka MMF tlačí evropské vlády k tomu, aby akceptovaly ztrátu z půjček, které Řecku poskytly. Merkelová ale takovému požadavku neochvějně oponuje.
Plány Merkelové
Merkelová podle zdroje agentury Reuters dnes německým zákonodárcům za zavřenými dveřmi řekla, že deficit řeckých veřejných financí by šlo snížit za pomoci nižších úrokových sazeb a posílením úvěrové kapacity Evropského fondu finanční stability (EFSF). Garance EFSF by prý šlo zvýšit až o deset miliard eur (asi 254 miliard Kč) a Německo by se tohoto zvýšení zúčastnilo. Pomoci prý mohou i jednotlivé země eurozóny, a to každá jinak, řekla Merkelová.
Samaras řekl, že v sázce je teď stabilita celé eurozóny. Řecko si minulý týden muselo zajistit peníze na splátku dluhu mimořádnou emisí pokladničních poukázek a není jisté, zda by se mu podařilo zajistit si tak peníze i příště.
Před úterní schůzkou se na trzích spekulovalo, že Euroskupina rozhodne uvolnit Řecku až 44 miliard eur (až 1,1 bilionu Kč). Šlo by zřejmě o tři tranše najednou, tedy za druhé, třetí i čtvrté čtvrtletí. Bez těchto peněz Řecku hrozí reálné riziko státního bankrotu. Od druhé světové války by to bylo poprvé, co v Evropě některý stát zbankrotuje.
Autor: Euroskop
