30.01.2012
Euroskop (Brusel)
Dvacet pět států EU se shodlo na znění a podpisu fiskální smlouvy. K dohodě zatím nepřistoupily pouze Velká Británie a Česká republika. Hlavními důvody pro nepřistoupení Česka je neuspokojivé znění smlouvy a komplikovaná procedura ratifikace v Česku, o které není politická shoda.
„České republice tento text smlouvy nic nového nebo přínosného nepřináší vyjma kroků, které si uložila sama, tedy finanční ústavy a rozpočtové zodpovědnosti, řekl Nečas. Česku, které se zavázalo přijmout společnou evropskou měnu, a které je ochotné přispět Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc eurozóně, podle Nečase účast pozorovatelů na summitech náleží.
Klíčový spor o účast na eurosummitech
„Usilovali jsme o to, aby země, které se zavázaly přijmout euro měly účast bez hlasovacího práva na všech jednáních eurozóny, dodal Nečas. Každé rozhodnutí evropské měnové unie má podle něj dopad na Česko, které se při vstupu do EU zavázalo k přijetí eura, a jehož ekonomika je se státy eurozóny silně provázána.
Na účasti zemí neplatících eurem na summitech eurozóny zásadně trval i polský premiér Donald Tusk, který nakonec přistoupil na kompromisní znění, které umožní účast zemí mimo eurozónu na některých summitech měnové unie. Účasti nečlenských zemí do poslední chvíle bránil francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Dalším problematickým bodem pro Česko je nedostatečné zohlednění dluhového kritéria v nové smlouvě. Podle Nečase se jedná dokonce o krok zpět oproti již schválené evropské legislativě v rámci tzv. „six packu, který stanovuje dovolené limity rozpočtového deficitu i celkového zadlužení členských států. „Současná krize eurozóny je primárně dluhovou krizí, zdůvodnil české stanovisko Nečas.
Bez podpisu prezidenta ratifikace neskončí
V Česku navíc nebyla dosažena shoda o ratifikační proceduře. Premiér Nečas zdůraznil, že podle ústavy potřebuje premiér k podpisu smlouvy prezidentského typu zmocnění prezidenta, jehož podpis je i součástí ratifikačního procesu. Prezident Václav Klaus nicméně již dříve veřejně prohlásil, že svůj podpis ke smlouvě nepřipojí. Česko by proto mohlo ratifikovat smlouvu nejdříve v březnu příštího roku. Do té doby by se nemohlo účastnit summitů eurozóny, i kdyby ke smlouvě ČR přistoupila.
Premiér Nečas ocenil, že se podařilo na jednání šerpů, které předcházelo evropskému summitu, změnit článek 15 fiskální smlouvy. Díky tomu je smlouva otevřená přistoupení dalších zemí a ČR se bude moci k účasti rozhodnout kdykoliv v budoucnosti.
Pravidla závazná pouze pro eurozónu
Součástí fiskální úmluvy bude zavedení tzv. dluhové brzdy do národní legislativy. Ta by měla povolit maximální strukturální deficit státního rozpočtu ve výši 0,5 procent HDP. Tuto hranici mohou státy překročit pouze ve výjimečných případech. Její dostatečné převedení do národní legislativy bude posuzovat Evropský soudní dvůr, nebude však moci kontrolovat její implementaci.
Země eurozóny se také zaváží hlasovat pro rozhodnutí Komise sankcionovat překročení povoleného rozpočtového schodku, pokud nebude proti němu kvalifikovaná většina států eurozóny. Sankce navržené Komisí tak budou uplatněny téměř automaticky.
Pravidla stanovená v paktu budou platit pouze pro členy měnové unie. Nečlenské země mohou ke smlouvě nebo k jejím částem na základě vlastního rozhodnutí přistoupit, nebo pro ně začnou platit až v okamžiku přijetí jednotné měny euro. Nová smlouva vstoupí v platnost 1. ledna 2013, pod podmínkou, že jí do té doby ratifikuje alespoň 12 států.
Deklarace o podpoře růstu bez Švédů
Cílem již 17. summitu od vypuknutí krize bylo usmířit politicky nepopulární fiskální úspory a hospodářský růst. Kromě mediálně ostře sledovaného fiskálního kompaktu proto jednali lídři EU na summitu i o opatřeních k nastartování hospodářského růstu v Evropě. Deklaraci o „konsolidaci vstřícné k růstu a zaměstnanosti odmítnul podepsat jen švédský premiér Fredrik Reinfeldt s odůvodněním, že má mandát pouze k souhlasu s fiskální úmluvou.
Podle přijaté právně nezávazné deklarace má na pomoc posílení růstu evropské ekonomiky sloužit mimo jiné dokončení vytváření vnitřního trhu. Jeho slabými místy jsou například oblast digitálního obchodu či implementace směrnice o volném pohybu služeb ve členských státech.
Peníze z fondů na podporu zaměstnanosti
K povzbuzení hospodářského růstu a zaměstnanosti by mělo napomoci i vhodné přesměrování dosud nevyčerpaných prostředků ze strukturálních fondů EU a posílení kapitálu Evropské investiční banky. Důraz by měl být kladen na podporu malých a středních podniků. V celé EU členským státům zbývá k dispozici 82 miliard eur, což představuje 24 procent celkové alokace pro období 2007 až 2013. Podle závěrů Evropské rady by státy mohly využít až 20 miliard eur. V české obálce zůstalo ještě 26 procent finančních prostředků, přibližně 7 miliard eur.
Státy EU se v deklaraci zavázaly také podpořit tvorbu pracovních míst. V Evropské unii dosáhl počet nezaměstnaných již 23 milionů, přibližně 9,8 procent obyvatel. Ekonomové se obávají, že vzhledem ke špatným hospodářským vyhlídkám na rok 2012 by mohl jejich počet ještě vzrůst.
Nejkritičtější situace je mezi mladými lidmi. V EU dosahuje podíl lidí bez práce v nejmladší generaci 22 procent (podle údajů z listopadu 2011). Nejhorší situace je ve Španělsku, kde nemá práci 49,6 procent mladých Španělů. Česká republika má 6. nejnižší nezaměstnanost mladých lidí do 25 let z celé EU.
Stálý záchranný fond ESM již v červenci
Lídři se na summitu shodli také na vzniku stálého záchranného fondu eurozóny ESM již 1. července 2012, o rok dříve než měli původně v plánu. Jeho kapacita bude dosahovat 500 miliard eur. ESM nahradí dočasný záchranný fond EFSF, jehož působnost skončí na konci roku 2012.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop (z Bruselu)
