25.01.2012
čtk
Soukromí věřitelé Řecka včera vyzvali eurozónu, aby po odmítnutí jejich posledního návrhu začala spolupracovat na rychlém sjednání dohody o seškrtání řeckých dluhů. Nezdar jednání, jehož možnost se po pondělním kroku ministrů financí eurozóny zvýšila, by vedl k neřízenému bankrotu Řecka s potenciálně těžkými dopady pro celou měnovou unii.
Je důležité, aby si všechny strany uvědomily, kolik je v sázce, a vzájemně spolupracovaly na řešení, prohlásil Charles Dallara, šéf Institutu mezinárodních financí (IIF) a hlavní vyjednavač za soukromé finanční instituce vlastnící řecké státní dluhopisy.
Ministři financí eurozóny v noci z pondělí na úterý vyzvali řeckou vládu a zástupce soukromých investorů, aby se už v příštích dnech dohodli na podmínkách dobrovolného seškrtání řeckých dluhů. Zároveň ale odmítli poslední nabídku soukromých věřitelů a vyzvali je, aby u nových řeckých dluhopisů přistoupili na nižší úrokové sazby. Dallara přitom v neděli řekl, že věřitelé už dál za svou poslední nabídku jít nemohou.
Dohoda musí být do 20. března
Řecko už sedmý měsíc jedná bez výsledku se zástupci soukromých finančních institucí a rozhovory musí ukončit co nejdříve, aby mohlo sjednat s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem druhý úvěrový balík v sumě 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč). Už 20. března má totiž splatit dluhopisy v hodnotě asi 14,5 miliardy eur a bez dalšího mezinárodního úvěru by asi muselo vyhlásit bankrot.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble prohlášení IIF o zcela poslední nabídce bagatelizoval. Tak se to dělá na každém bazaru. Tím se nenecháme ovlivnit. Alespoň já ne, řekl ministr podle agentury Reuters.
Hlavní spor – úroky z nových dluhopisů
Dohoda by měla zajistit pokles řeckého dluhu do roku 2020 na 120 procent hrubého domácího produktu z nynějších asi 160 procent. Měla by mít formu výměny řeckých dluhopisů za nové a věřitelé by měli ze svých řeckých pohledávek obětovat až 70 procent. Kritickou je však otázka úroků z nových dluhopisů.
Šéf Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker v pondělí řekl, že eurozóna chce u nových dluhopisů průměrný úrok výrazně pod úrovní, s jakou počítá nabídka zástupců soukromých investorů. Ta se podle médií pohybuje kolem čtyř procent.
Bude dohoda dobrovolná?
Dohoda mezi Řeckem a věřiteli musí být dobrovolná, aby ratingové agentury neoznačily zemi za platebně neschopnou. Tím by se spustila vlnu nároků na výplaty pojistek proti nesplácení řeckých státních dluhopisů a řecké banky by ztratily přístup ke svému jedinému zdroji financí – krátkodobým úvěrům od Evropské centrální banky za zastavené řecké dluhopisy.
Zástupce agentury Standard & Poor’s však včera sdělil, že agentura zřejmě finanční situaci Řecka po jeho dohodě o snížení dluhu u soukromých věřitelů označí i tak za selektivní platební neschopnost. Selektivní platební neschopnost znamená, že země nesplatila některé své dluhy podle původních podmínek. Podle agentury by to však na celou eurozónu nemuselo mít nijak katastrofální dopad.
Autor: Euroskop
