09.12.2011
Euroskop (Brusel)
Česká republika rozhodne o přistoupení ke smlouvě, na které se dohodly na summitu Evropské rady státy eurozóny, až bude známa její jasnější podoba. To by se mělo stát do konce března. Po skončení Evropské rady v Bruselu to řekl novinářům premiér Petr Nečas. Cílem nové „fiskální úmluvy“ je zlepšit rozpočtovou disciplínu účastnících se států. Smlouva je otevřená i pro nečleny eurozóny, kteří se rozhodnou k ní připojit.
„Česká republika nemohla přistoupit k dohodě, jejíž obsah nezná. Proto se rozhodla se svým souhlasem vyčkat, řekl Nečas. Kromě Velké Británie se k postoji České republiky postupně přidaly všechny země EU, které nejsou členy měnové unie. Londýn přistoupení ke smlouvě odmítl.
Příliš mnoho otazníků
Pokud by v rámci fiskální úmluvy došlo k přenosu kompetencí na nadnárodní úroveň, bylo by nutné smlouvu schválit v referendu. Zásadní otázkou je i to, jak budou do implementace dohody zapojeny evropské instituce. Ještě nedlouho před summitem byla legislativní služba Rady EU názoru, že využití evropských institucí při spolupráci mimo rámec Smluv EU je právně sporné, zmínil premiér.
Summit podle Nečase symbolicky ukázal, že Lisabonská smlouva byla cestou do slepé uličky. Její podstatou bylo posílení nadnárodní roviny na úkor mezinárodní dimenze evropské integrace. Tento posun měl dát podnět k efektivnější Evropské unii. Na Evropské radě však zvítězil model mezivládní spolupráce mimo rámec Smluv EU.
Konsolidace eurozóny je v českém zájmu
Až budoucí týdny ukáží, zda finanční trhy považují výsledek summitu za důvěryhodný, vyjádřil se Nečas. Pro Českou republiku je uklidnění finančních trhů a situace v eurozóně velmi důležité, protože naši ekonomiku situace v zemích měnové unie zásadně ovlivňuje, dodal.
Nezávisle na tom, zda ČR ke smlouvě přistoupí, bude vláda usilovat o konsolidaci veřejných rozpočtů. Jedním z opatření, která bude prosazovat, je zavedení dluhové brzdy, zdůraznil premiér.
V závěrech summitu se objevilo i doporučení, aby státy zvážily navýšení prostředků Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Pokud by ČR tento závazek přijala, znamenalo by to, že by Česká národní banka musela poskytnout MMF dodatečných 3,5 miliard eur. Jednalo by se o 11 procent devizových rezerv České národní banky. To je pro ČR podle Nečase těžko akceptovatelné.
Autor: z Bruselu Marie Bydžovská, Euroskop
