24.10.2011
čtk
Šéf německé centrální banky Jens Weidmann upozornil na rizika oddlužování zemí jako Řecko, které se vlastní vinou dostaly do dluhové krize. Samo snížení dluhové zátěže nic nevyřeší a mohlo by být nebezpečné, kdyby vedlo k oslabení snah o reformy a snižování dluhu, řekl prezident Bundesbanky v rozhovoru pro německý nedělník Bild am Sonntag.
Snížení dluhu není žádný všelék. Pokud by vedlo k oslabení ochoty zavádět strukturální reformy, mohlo by být i nebezpečné, řekl Weidmann.
Diskutované návrhy na odpisy dluhů se týkají pohledávek soukromých věřitelů za Řeckem. Ministři eurozóny se na páteční schůzce dohodli, že banky budou muset přijmout mnohem výraznější ztráty z řeckého dluhu, než se zatím počítalo. V červenci se dohodlo, že by soukromí investoři měli dobrovolně odepsat zhruba 21 procent řeckých dluhopisů. Evropští politici nyní chystají novou dohodu, která předpokládá oddlužení nejméně 50 procent.
Weidmann poukázal na riziko morálního hazardu, které se v oddlužování skrývá. Nemůžeme dovolit, aby zadlužené státy tak snadno unikly z problémů, které si samy nadělaly. Bylo by to výzva pro další, aby to napodobily a krize důvěry by jenom dál rostla, řekl prezident Bundesbanky.
Řecko potřebuje 252 miliard eur
V principu Weidmann proti pomoci zadluženým zemí není, pokud se k ní bude přistupovat rezolutně. Musejí dát do pořádku státní rozpočty a zlepšit svou konkurenceschopnost. Řecko musí splnit sjednané podmínky adaptačního programu, řekl.
Podle poslední zprávy monitorovací mise Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise bude třeba odepsat kolem 50 až 60 procent dluhopisů, pokud se má situaci kolem Řecka stabilizovat. Kdyby zůstaly odpisy na původně sjednané úrovni, museli by podle důvěrné zprávy mezinárodní věřitelé dodat Řecku dalších 252 miliard eur namísto prozatím dohodnutých 109 miliard eur, uvedl britský list Financial Times.
Problém většího zapojení soukromého sektoru do záchrany Řecka je jedním z klíčových bodů komplexní strategie pro řešení současné krize, kterou by chtěli šéfové vlád eurozóny najít na summitech v neděli a ve středu. Dalšími klíčovými problémy je rekapitalizace evropských bank a posílení kapacity záchranného fondu eurozóny (EFSF).
Autor: Euroskop