08.09.2011
čtk
Španělsko se ve středu stalo první zemí, která vyslyšela francouzsko-německou výzvu, aby země eurozóny zakotvily ve svých ústavách stropy rozpočtových schodků. Ve stejný den byla schválena nová úsporná opatření i v Senátu největší země eurozóny, která se dostala do dluhových problémů – Itálie.
Změnu ústavy schválil španělský Senát. Poslanci tak jasnou většinou učinili již minulý týden. Schválená změna se zapíše do základního zákona do 15 dní. Tento proces by mohlo zastavit jen referendum k této otázce, což je nyní již nepravděpodobné. O jeho uspořádání by muselo požádat nejméně deset procent poslanců či senátorů.
Od roku 2020 deficit pod 0,4 procent HDP
Od přijetí takzvaného zlatého pravidla rozpočtové stability si Madrid slibuje, že uklidní finanční trhy, které vidí ekonomickou stabilitu Španělska stále skepticky. Na ústavní změně se mimořádně shodly dvě jinak soupeřící největší španělské strany – vládní socialisté a opoziční lidovci.
Příslušný ústavní dodatek nebude obsahovat čísla. Bude ho ale doprovázet zákon, který určí strop rozpočtového schodku na 0,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a stanoví kritéria postupného snižování dluhu. Zákon začne platit v roce 2020.
Objem dluhu v poměru k HDP údajně nebude smět překračovat limity stanovené Evropskou unií. Podle takzvaných maastrichtských kriterií nesmí zadluženost země přesáhnout 60 procent HDP.
Itálie chce ušetřit 50 miliard eur
Ve stejný den schválili italští senátoři vládní návrh úsporných opatření, proti kterým se bouří místní odbory a levicová opozice. Konečné schválení přísluší poslancům, kteří však podle agentury AFP termín hlasování ještě neoznámili.
Senátoři schválili poměrem 165 hlasů ku 141 návrh, který konzervativní vláda Silvia Berlusconiho v úterý ještě zpřísnila ve snaze uklidnit finanční trhy. Návrh počítá s tím, že stát získá do roku 2013 úsporami a novými daněmi kolem 50 miliard euro.
Na protest proti úsporným opatřením zaměstnanci v celé Itálii v úterý na osm hodin zastavili práci. Stávka, kterou vyhlásila největší odborová ústředna v zemi CGIL, měla dopad především na veřejnou dopravu včetně letecké. Ve větších městech na Apeninském poloostrově se také konaly demonstrace.
Autor: Euroskop
