05.09.2011
čtk
Rada ministrů zahraničí EU v pátek projednala otázku přijetí palestinského státu do OSN. K tomu by mohlo dojít na podzimním Valném shromáždění. Předmětem schůzky byly dopady palestinské nezávislosti pro Evropu, Spojené státy i Blízký východ. Neformální setkání proběhlo v polských Sopotech.
Rada řešila zejména nejednotnost sedmadvacítky ve věci nezávislé Palestiny. Ačkoli představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová nabídla podporu jak Palestině, tak Izraeli, samotné členské státy se v této otázce neshodnou.
Evropa je nejednotná
Izraelský list Haarec nedávno uvedl, že proti přijetí Palestiny do OSN by měly hlasovat Německo, Itálie a Nizozemsko. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy prý nezávislý palestinský stát naopak podpořil, stejně jako představitelé Španělska.
Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg podle diplomatických zdrojů prohlásil, že Praha pro žádnou rezoluci OSN hlasovat nebude. Tamní český velvyslanec Tomáš Pojar uvedl, že samostatná Palestina v současnosti fungovat nemůže, protože je finančně závislá a odkázaná na zahraniční pomoc.
USA hrozí právem veta
S přijetím Palestiny do OSN nesouhlasí ani USA, které z titulu člena Rady bezpečnosti hrozí využitím práva veta. Mohou tak zajistit, že se záležitost vůbec nedostane na pořad jednání. Tomu mohou Palestinci zabránit, požádají-li Valné shromáždění o status pozorovatele nečlenského státu. Tím se stanou částečným členem všech organizací OSN.
Palestina předpokládá, že s její účastí v OSN bude souhlasit až 150 zemí. Mimo statut člena požaduje také uznání svého státu v hranicích z června 1967 před šestidenní válkou a následnou izraelskou okupací. Toto území by zahrnovalo celé Předjordánsko (západní břeh Jordánu), pásmo Gazy a východní část Jeruzaléma.
Autor: Euroskop
