Stiglitz: V evropské dluhové krizi je teď na tahu ECB

21.07.2011
čtk

Osud eurozóny a další vývoj evropské dluhové krize má teď v rukou Evropská centrální banka (ECB). Podle toho, jak se postaví k Řecku a zda bude ochotna dál přijímat jako zástavu řecké dluhopisy, patrně předurčí, zda má Řecko v eurozóně ještě místo, anebo zda jsou dny eurozóny v současné podobě sečteny. V komentáři v listu Financial Times to napsal držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz.

Současná strategie, jak se vypořádat s dluhovými problémy Řecka, nefunguje. Trh už vynesl verdikt: spekulanti dostali příležitost a také ji využili. Jisti si můžeme být tímto: Dosavadní reakce Evropy jen zvýšila nejistotu kolem budoucnosti eura, napsal Stiglitz.

Zatím odpovědní politici

Nákaza se podle Stiglitze přesunula z periferie eurozóny do jejího středu, respektive do Itálie a Španělska, což jsou významné členské země. Problém ale není ani tak ekonomický, jako spíš politický. Evropa má štěstí, že ve většině zemí na periferii byly zodpovědné vlády, které se nepřiklonily k populismu.

Co udělal za posledních 18 měsíců Jorgos Papandreu, to je naprosto impozantní. Člověk by jen těžko mohl očekávat víc. Ale minimálně v jedné zemi – a v budoucnosti možná ve více z nich – už čekají připraveni méně zodpovědní politici, kteří budou chtít využít rozšířených a někdy i pochopitelných názorů, že Evropa neudělala, co udělat měla a stanovila politicky neúnosné podmínky, upozorňuje Stiglitz.

Co je teď třeba udělat, je podle ekonoma zřejmé: Pokud Evropa vydá evropské dluhopisy podpořené kolektivním závazkem všech vlád, měly by tyto cenné papíry získat i nízký úrok. Země, které mají vážné potíže, ale musí mít možnost tohoto nízkého úroku i využít. Pak budou zvládnutelné i jejich dluhy. I kdyby měla Evropa své problémové členy dočasně dotovat, pořád je to lepší řešení, než je nechat napospas. Ztráty by pak byly větší, podotkl Stiglitz.

Obnovení růstu

Další složkou úspěšné reakce je obnova růstu. Současná nejistota má mimořádně tvrdé dopady na banky a bankovní půjčky. Fond solidarity pro zajištění stabilizace by mohl ve spolupráci s Evropskou investiční bankou v ohrožených zemích učinit i potřebné investice, navrhuje Stiglitz. Menší podniky by pak měly mít možnost získat revolvingový úvěr, protože právě od takových podniků lze podle Stiglitze čekat, že pomohou nastartovat hospodářský růst.

Situace podle ekonoma dospěla tak daleko, že Evropa už musí přestat balancovat na hraně a skoncovat s politickým handrkováním. Evropská centrální banka by si podle něj měla uvědomit, že restrukturalizace (i když ji některé z ratingových agentur budou považovat za úvěrovou událost) znamená, že řecké dluhopisy budou bezpečnější než dosud. Když je šlo brát jako kolaterál sloužící k zajištění investic dřív, tak po restrukturalizaci by to mělo být snazší.

Účast soukromého sektoru

Když to řeknu bez obalu, tak nepřijímat řecké dluhopisy znamená ukončit členství Řecka v eurozóně, a to se všemi následky. ECB také musí přijmout fakt, že pro občany mnoha zemí je nepřijatelná dohoda, která nepočítá se společnou obětí soukromého sektoru. Ovšem ti, co obhajují účast soukromého sektoru, si musí uvědomit, že soukromý sektor se bude zdráhat odepsat část starých půjček a u nových nebude chtít přistoupit na takový úrok, který by neodrážel příslušné riziko, varoval Stiglitz. Evropa má možnost současnou krizi vyřešit. Není to otázka ekonomiky, ale čistě politické vůle, uzavírá Stiglitz.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek