13.06.2011
čtk
Jestliže pořád ještě neexistuje stoprocentně jednotný evropský trh, jestliže slabší země eurozóny musejí subvencovat ty bohatší, a když není jasné, jak to s eurem dopadne, pak na přijetí (eura) skutečně není vhodná doba, řekl Nečas.
Rumunsko: cíl rok 2015
Nejpřesvědčivěji o vstupu do eurozóny zřejmě mluví Rumunsko. To má stále za cíl přijmout euro v roce 2015. Když se ale začnete ptát na detaily, zjistíte, že tento cíl má zřejmě sloužit jen jako užitečná svěrací kazajka z hlediska fiskální politiky. A to pro případ, že rumunská koaliční vláda, kterou příští rok čekají volby, začne mít pokušení začít rozhazovat na všechny strany, píše FT.
V ostatních nových zemích EU je zřejmé, že politici tam datum vstupu do eurozóny v tichosti posouvají. Například Polsko chtělo původně zavést euro v roce 2012, od tohoto cíle ale už dávno ustoupilo. V poslední době se tam objevují snahy posunout i náhradní termín, který volně hovořil o polovině tohoto desetiletí. Za pravděpodobnější termín Poláci sami považují už spíš konec dekády.
Polsko: ne před rokem 2019
Polský ministr financí Jacek Rostowski v květnu řekl, že Polsko možná v eurozóně před rokem 2019 nebude. Podobně vidí situaci i Maďaři, jejichž premiér Viktor Orbán řekl, že je nemyslitelné, aby jeho země vstoupila do eurozóny před rokem 2020. Dokonce i Litva a Lotyšsko, tedy země, které asi patří k největším stoupencům jednotné evropské měny, jsou opatrnější. Nová vlna rozšíření eurozóny, která se čekala v polovině desetiletí, tak zřejmě přijde až mnohem později.
Viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl na nedávné konferenci Erste Bank podle FT řekl, že členství v eurozóně v řadě případů nepřispělo k reformám tak, jak se předpokládalo. Umožnilo ale půjčovat si jako šetrný Němec, ale utrácet jako rozmařilý Řek. Nikdo neví, jak bude eurozóna v budoucnu vypadat. Je těžké stanovit datum svatby, když nemáte jistotu, jak bude vypadat nevěsta, řekl Hampl.
Autor: Euroskop
