20.05.2011
čtk
Velké rozvojové země s podporou Japonska zpochybňují nebo přímo odmítají tradiční nárok Evropy na obsazení funkce šéfa Mezinárodního měnového fondu, která se dnes uvolnila rezignací Dominiqua Strausse-Kahna. Evropa trvá na tom, že zejména s ohledem na nynější dluhovou krizi v eurozóně chce mít v čele fondu svého člověka a hodlá se shodnout na společném kandidátovi.
Čína a Japonsko nepřímo varovaly před tím, aby si USA a Evropy mezi sebou opět sjednaly pokoutní výměnný obchod, a vyzvaly k otevřenému a transparentnímu procesu výběru nástupce Strausse-Kahna. Pro změnu přístupu k výběru šéfa klíčové globální finanční instituce se vyslovili také představitelé Turecka, Mexika, Brazílie nebo Jihoafrické republiky. Skupina bývalých zemí Sovětského svazu v čele s Ruskem pak rovnou navrhla vlastního kandidáta, guvernéra centrální banky Kazachstánu Grigorije Marčenka.
Podle ustálené tradice je šéfem MMF Evropan a Světovou banku vede Američan. Rozvojové země, jejichž váha ve světové ekonomice v posledním desetiletí prudce vzrostla, si uvědomují, že jejich problémem bude dohoda na jednom kandidátovi. Možným kompromisem by mohl být bývalý turecký ministr financí Kemal Dervis, který za finanční krize v roce 2001 provedl Turecko tržními reformami, a poté vedl Rozvojový program OSN (UNDP).
Favoritkou Evropy je Lagardeová
Takovou potíž s dohodou zřejmě nebude mít Evropa, kde už Evropská komise vyzvala, aby se členské státy Evropské unie shodly na společném a silném kandidátovi. Za evropského favorita je všeobecně považována francouzská ministryně financí Christine Lagardeová. Tu podle zprávy německého listu Handelsblatt podpořila i německá kancléřka Angela Merkelová.
Merkelová se dnes snažila předejít tlaku rozvojových zemí na ukončení dosavadní praxe rozdělení postů šéfů globálních finančních institucí mezi Evropu a USA a vyzvala je k akceptování Evropana jako příštího výkonného ředitele MMF. Uvedla, že obecně mají rozvojové země na místa šéfů MMF nebo Světové banky jistě právo, nyní je však jiná situace. Jsem přesvědčena, že současná situace, kdy máme značné problémy s eurem a kdy MMF je zde silně angažován, velmi mluví pro jmenování evropského kandidáta, řekla.
Někteří komentátoři však argument, podle něhož je nutné mít v čele MMF Evropana proto, že eurozóna je v krizi, pokládají za absurdní. Za finančních krizí v Latinské Americe a Asii se Evropa rozhodně nezasazovala o to, aby MMF vedl někdo z těchto zasažených regionů, napsal pro webovou stránku německého týdeníku Der Spiegel Thorsten Benner z berlínského Institutu pro globální veřejnou politiku.
Už v roce 2007, kdy EU prosadila do čela MMF Strausse-Kahna, byli někteří evropští činitelé smířeni s tím, že příštím šéfem fondu už Evropan nebude. Mezi ministry financí EU je každému jasné, že Strauss-Kahn bude pro dohlednou budoucnost poslední evropský šéf MMF, řekl v srpnu 2007 lucemburský premiér Jean-Paul Juncker, který předsedá schůzkám ministrů financí eurozóny. Proti Straussu-Kahnovi tehdy nominovalo Rusko bývalého guvernéra České národní banky a expremiéra Josefa Tošovského.
Jádro se přesouvá na východ
Guvernér čínské centrální banky Čou Siao-čchuan dnes prohlásil, že budoucí vedení MMF musí odrážet rostoucí vliv rozvojových ekonomik. Složení nejvyššího managementu (MMF) by mělo lépe odrážet změny v globální ekonomice a lépe reprezentovat rozvíjející se trhy, uvedl guvernér na webové stránce centrální banky. Dodal,že MMF by měl vybírat příští šéfy na základě jejich schopností, morálních vlastností a pracovitosti.
Zřejmě nejjasněji se proti nároku Evropy postavil turecký ministr financí Mehmet Şimşek. Evropa vždy jmenovala hlavu MMF, to ale musí skončit. Gravitační jádro světa se přesunuje ze západu na východ, řekl ministr novinářům.
Vítězný kandidát na post šéfa MMF musí získat nejméně 85 procent hlasů, ze 187 členů fondu však má každý přidělenu vlastní kvótu, která se odvíjí zejména od velikosti a povahy jeho ekonomiky, Největší kvótu mají Spojené státy se 16,8 procenta, následované Japonskem (6,01 procenta) a Německem (5,87 procenta). Členské státy Evropské unie dohromady drží 35,6 procenta volebních hlasů. Reforma hlasovacích práv v MMF je už dohodnuta, avšak rozvojové země jako Čína nebo Brazílie získají fakticky více hlasů až za několik let.
Autor: Euroskop
