02.05.2011
čtk
V 80. a 90. letech banky inkasovaly obrovské příjmy na restrukturalizaci státního dluhu v Latinské Americe a v Asii. Teď by to rády zopakovaly v Evropě, podotkl Regling v rozhovoru pro pondělní vydání německého ekonomického listu Handelsblatt.
Regling připouští, že restrukturalizace řeckého dluhu by některým bankám způsobila ztráty, ty by ale podle něj byly jen omezené. Naopak poplatky, které banky mohou inkasovat za práci spojenou s restrukturalizací, by byly velmi slibné.
Handelsblatt rovněž cituje zdroje, podle nichž i šéf ECB věří, že banky záměrně zveličují nutnost restrukturalizace řeckého dluhu, protože z ní mohou mít ekonomický přínos. Trichet podle listu výslovně varoval ministry financí zemí eurozóny, aby se nenechali bankami ovlivnit.
Státní dluh Řecka letos patrně vystoupí na zhruba 340 miliard eur (asi 8,2 bilionu Kč), což by představovalo zhruba 150 procent hrubého domácího produktu země. Právě obavy, že Řecko bude nuceno dluhy restrukturalizovat, protože je nebude schopno splácet, vedly k dramatickému propadu cen řeckých dluhopisů. Úrok, který tak musí Řecko nyní platit, již u některých splatností přesahuje 25 procent.
Členové bankovní rady ECB Jürgen Stark a Lorenzo Bini-Smaghi před pár dny varovali, že restrukturalizace řeckého dluhu by zdevastovala tamní bankovní systém. Kromě toho by podle nich poškodila i důvěryhodnost celého západoevropského bloku.
Autor: Euroskop
