20.04.2011
Euroskop
Nedostatek spolupráce členských států ohrožuje mandát unijních zahraničních misí. Nejen o tom dnes hovořil Radek Kohl z Evropské služby vnější akce (ESVA). Na přednášce ústavu mezinárodních vztahů zhodnotil civilní a vojenské operace EU, jejich historii, současný stav, i výhled do budoucna.
Kohl připomněl, že za posledních osm let rozmístila Unie celkem 25 misí, z toho 18 civilních a 7 vojenských. Za nejkomplikovanější a nejambicióznější z nich označil operaci Kosovo, kde v současnosti působí největší mise EU, čítající přes tři a půl tisíce vojáků. Zatímco Kosovo vojensky posiluje, jiné mise ustupují do pozadí, například v Bosně a Hercegovině. Tamní vojenská přítomnost je pouze stabilizační, vysvětlil Kohl. V seznamu současných operací dále vyzdvihl první unijní námořní misi Atlanta, jejímž posláním je ochrana civilistů, plavidel i humanitární pomoci u somálských břehů.
Český zástupce v ESVA připomněl, že zahraniční operace vyžadují nejen dohodu členských států, ale především jejich aktivní účast. České republika se navzdory své velikosti řadí s počtem padesáti účastníků misí do průměru EU. Češi připívají třemi štábními důstojníky na mezinárodních námořních operacích a velkým počtem policistů, uvedl Kohl. Z nových členských států se výrazněji prosazují pouze Maďarsko a vzhledem ke své velikosti také Polsko.
Účastníkům debaty Kohl přiblížil i způsob výběru účastníků zahraničních unijních operací. Na základě cíle příslušné mise je vytvořen katalog pozic, do kterého se státy hlásí formou nespecifických závazků a nabídnou určitý počet expertů, vysvětlil Kohl. Politické ambice EU se však stále více setkávají s neochotou členských států dostatečně přispívat. Všechny zahraniční operace jsou podhodnocené, v některých případech až o 40%, což ohrožuje mandát některých misí, uvedl Kohl. To je důvod, proč unijní zahraniční mise stále více plní lidé ze třetích, většinou kandidátských zemí, či nečlenských bezpečnostních partnerů, jakým je například Norsko.
Autor: Euroskop
