16.03.2011
čtk
Evropská komise navrhla jednotný daňový základ pro firmy v Evropské unii. Daňový základ má být nepovinný a pokud společnosti budou chtít, mohou zůstat ve svém vnitrostátním daňovém systému. Přechod na unijní systém by jim ovšem podle komise ušetřil stovky milionů až miliard eur. Česko dlouhodobě sjednocení daňového základu odmítá.
Členské státy by si zachovaly své svrchované právo stanovit vlastní sazbu daně z příjmů právnických osob, uvedla komise. Podle ní sjednocení daňového základu podnikům ušetří v celé EU každoročně 700 milionů eur (zhruba 17 miliard korun) díky nižším nákladům na dosažení souladu s předpisy a dalších 1,3 miliardy eur (asi 31 miliard korun) díky samotnému sjednocení. Uspořit by měly i firmy, které chtějí pronikat na zahraniční trhy, konkrétně jednu miliardu eur (zhruba 24 miliard korun).
Jedno daňové přiznání pro celou EU
Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob učiní podnikání v EU snazším, levnějším a pohodlnějším. Zároveň otevře dveře malým a středním podnikům, které se snaží proniknout na zahraniční trhy. Dnešní návrh prospívá podnikání a prospívá i konkurenceschopnosti EU ve světě, řekl novinářům eurokomisař pro daně Algirdas Šemeta.
Podle Šemety je cílem komisního návrhu, aby firmy mohly podat v rámci celé Evropské unie pouze jedno daňové přiznání u jedné daňové správy. Na základě tohoto jediného daňového přiznání by pak byl základ daně podniku rozdělen podle zvláštního vzorce mezi ty členské státy, v nichž tento podnik provozuje činnost. V uvedeném vzorci se zohledňují tři faktory: aktiva, pracovní síla a prodej. Po přerozdělení základu daně budou členské státy moci zdanit svůj podíl vlastní sazbou daně z příjmu právnických osob.
Členské státy si určí sazbu daně
V systému společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob budou členské státy nadále stanovovat svou sazbu daně z příjmu právnických osob na úrovni, již budou pokládat za vhodnou, neboť toto stanovení spadá do pravomoci členských států, dodala komise. Sjednocení samotné sazby daně je tak v budoucnosti prakticky vyloučené, protože pro takový krok existují podle komise velké překážky. Schvalování daňových záležitostí navíc vyžaduje jednomyslný souhlas členských států.
Sjednocení daňového základu ale nemá ani bezvýhradnou podporu evropských firem, které si uvědomují, že jeho uvedení do praxe je ještě velmi daleko. V současnosti prakticky existuje jen šance, že bude fungovat výhradně v rámci eurozóny, nikoliv v celé unii.
Ještě předtím, než se Evropa rozšířila o celou řadu východoevropských zemí s nízkými daněmi, Francie a Německo se pokusily neúspěšně stanovit minimální daň pro firmy. Oni (východoevropské země) si to budou jistě pamatovat, řekl agentuře Reuters Chas Roy-Chowdhury z asociace účetních firem ACCA. Před jakýmkoliv sjednocováním daně z právnických osob přitom vyloženě varovala jedna z největších podnikatelských asociací Business Europe.
Irsko pod tlakem
Na straně odpůrců sjednocování firemních daní však nestojí jen středoevropské a východoevropské země. V rámci eurozóny tento krok odmítá především Irsko, které má jedny z nejnižších firemních daní v Evropě. Berlín a Paříž ovšem v poslední době tlačí na irskou vládu, aby vlastní daně zvýšila a získala tak nižší úroky u finanční pomoci, kterou získala od mezinárodního společenství.
Irové však upozorňují, že nízké daně jsou nezbytné pro přežití jejich ekonomiky. Je naprosto klíčové, aby daně neměnili. Hlavní obavou Německa a Francie by mělo být, aby svoje peníze dostaly zpět. Změna sazby firemních daní by zvedla riziko ztráty (pro Francii a Německo), řekl Reuters John Fitzgerald z analytického institutu IESRI.
Autor: Euroskop
