V4 po 20 letech: Začátek efektivní spolupráce?

11.03.2011
Euroskop

Ačkoli středoevropská spolupráce stále není přirozená, po pěti letech rozpačitého hledání se Visegrád konečně funguje. Na tom se včera shodli Martin Ehl, šéf zahraniční rubriky Hospodářských novin a Michal Kořan z Ústavu mezinárodních vztahů. Tam se také sešli nad posledním vydání měsíčníku Mezinárodní politika věnovanému 20. výročí spolupráce.

Visegrád drží pohromadě politická vůle, která často přebíjí jinak rozdílné politicko-ekonomické zájmy. K fungování spolupráce přispívá vysoká míra názorové flexibility, kde není cílem absolutní konsenzus, ale i intenzívní networking, který členské státy propojil na úřednické, politické i sociální úrovni, řekl Michal Kořan.

K efektivnějšímu fungování uskupení podle něj přispěla i užší specifikace zaměření, například pořádání specializovaných summitů, které se na rozdíl od minulosti zabývají konkrétními tématy. Ve visegrádské spolupráci v rámci EU je také patrné dříve chybějící sebevědomí. Přístup ukřivděného vymezování se jsme pozitivně proměnili na neformální evropskou iniciativu, vysvětlil Kořan.

V4 chybí solidarita

Přiznal ale, že ačkoli se spolupráce v rámci skupiny zlepšila, zvýšená efektivita Visegrádu stále zakrývá řadu problémů. Kromě občasných bilaterálních střetů situaci komplikují také často rozdílné zájmy a bohužel i nedostatek solidarity. Státy se stále nedokáží dohodnout na prospěšných iniciativách, uvedl Kořan. Jako příklad zmínil svoz nelegálního odpadu z Německa do ČR, či regionální diskriminaci Rómů. Hendikepem je podle něj i stále relativně nízké povědomí o činnosti skupiny. (Podle výzkumu agentury IPSOS TAMBOR pro portál Euroskop zná termín Visegrádská spolupráce pouze 53% Čechů, pozn. red.)

Nástroj politických elit

Podle Martina Ehla je současný Visegrád především nástrojem politických elit, které se tak snaží prokázat fungování často absurdních národních zájmů. Poprvé v dějinách V4 máme svobodu spolupráce. Skupina však stále funguje jako pragmatický nástroj politiků a nevládních organizací, které zde hledají finanční prostředky, řekl redaktor HN.

Podle něj brání hlubší spolupráci nejen komunikační, ale i technické bariéry. Ty mají za následek kategorizaci a brání vnímání Visegrádu jako jednotného celku. Potenciálem V4 je soft-power platforma, která by nahradila často nefunkční bilaterální styky, uvedl Ehl.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek