03.11.2010
čtk
První jaderná elektrárna (Calder Hall v Británii) začala fungovat v roce 1956. Nyní je v EU v elektrárnách 143 reaktorů, v Česku jich je šest, na Slovensku čtyři. Jaderné elektrárny má 14 zemí, přičemž dvě další (Polsko a Itálie) je hodlají podle komise budovat.
Ročně se v EU vyprodukuje kolem 7000 krychlových metrů jaderného odpadu, který dále nemůže být zpracován a musí být trvale zlikvidován. V EU nicméně neexistuje žádné trvalé úložiště pro jaderný odpad. Ten je nyní skladován v dočasných úložištích, která mají ale životnost zhruba 50 až 100 let; odpad má ovšem dobu rozpadu až milion let.
Na trvalých úložištích už některé státy EU pracují. Ve Švédsku by mělo být funkční v roce 2033, ve Francii v roce 2025 a ve Finsku v roce 2020. Podle vědců je nejlepším možným řešením uložení odpadu hluboko pod zemí. Komise navrhuje, aby členské země vypracovaly zhruba do konce roku 2015 národní programy. Ty by měly obsahovat i plány vybudování a správy konečných úložišť. O těchto plánech, včetně toho kdy, kde a jak vytvořit prostor pro trvalé uskladnění tohoto odpadu, by země měly Brusel informovat, přičemž Brusel by mohl požadovat úpravu plánů.
Žádný termín, kdy by mělo být úložiště vybudováno, nicméně návrhy neobsahují. Dva či více států se budou moci dohodnout, že vybudují na území jednoho z nich společné úložiště. Navrhovaná směrnice rovněž požaduje, aby lidé byli o plánech týkajících se uskladňování odpadů informováni a aby měli možnost podílet se na rozhodování o něm.
Návrh počítá i s tím, že se mezinárodní standardy (vypracované v rámci Mezinárodní agentury pro atomovou energii) stanou v EU právně závaznými a také vynutitelnými.
Autor: Euroskop
